Segregace žáků vyhovuje všem. Neměla by ale vyhovovat nikomu, varují odborníci

TN Live

3. 12. 2025, 20:12

Segregace určitých skupin žáků je v České republice stále výrazným tématem. Netýká se přitom pouze romských dětí, ale i žáků s odlišným mateřským jazykem nebo se specifickými vzdělávacími potřebami. Proč se ji u nás stále nedaří odstraňovat? To vysvětlili v pořadu Školní hlášení! v rozhovoru s moderátorem Pavlem Vítem pedagog a člen projektu Podpora rovných příležitostí Zbyněk Němec a vedoucí vzdělávacího programu Varianty organizace Člověk v tísni Tomáš Habart.

Jak na úvod podotýká Habart, české školství je „decentralizovaný systém, ve kterém existují různé typy tzv. tichých dohod“. „A toto nastavení vlastně vyhovuje všem. Tichá dohoda je koncept, který se děje ve většině měst, často tam, kde je nějaká vyloučená lokalita nebo větší množství Romů. Na úrovni obcí panuje velká autonomie, protože základní školy zřizují primárně města, a tím pádem tato samospráva snadno podléhá lokálnímu politickému tlaku voličů,“ vysvětluje Habart.

„A voliči v tom daném místě dobře vědí, která ze škol je jakoby ta dobrá, která je průměrná a která je taková, do které by své děti nedali. Což je často právě škola s velkým množstvím romských dětí nebo dětí, které jsou považovány za problematické,“ pokračuje Habart.

„Málokterá obec se do tohoto systému odváží říznout, protože by to bylo proti zájmu jejích voličů. Ale třeba příklad dobré praxe je v Krnově, který se k tomu jako jedno z mála měst před několika lety odhodlal a zrušil tam tzv. romskou školu. Její žáci byli rozdistribuováni po dvou až třech do jiných škol a ty školy pak dostaly další podporu. A funguje to. Takže na tomto můžeme vidět, že to řešitelné je a že se ta tichá dohoda dá zlomit,“ upozorňuje vedoucí programu Varianty.

Související obsah

24:27

Inkluze kvalitu školství nesnížila, říká odbornice. Její zrušení by navíc bylo nákladné

23. 10. 2025 TN Live T. LIVE

​Podle Němce vyhovuje současné nastavení především majoritní populaci v konkrétních lokalitách. „Oni prostě nechtějí, aby jejich děti chodily do stejné školy jako Romové. A právě na tuto poptávku pak zřizovatelé škol reagují tím, že tyto dvě žákovské skupiny záměrně oddělí. Ano, vyhovuje to všem, jenže to vyhovuje všem z velmi krátkodobého pohledu,“ zdůrazňuje Němec.

„Protože z toho dlouhodobého by to nemělo vyhovovat nikomu, což je zkušenost prokázaná mnoha různými studiemi a daty. Ta ukazují, že žáci, kteří vyjdou ze segregované školy, mají menší úspěšnost v přijetí na střední školu, tím pádem získávají nižší úroveň vzdělání a hůře pak nalézají pracovní uplatnění. Snadno se pak stávají závislými na příjmech ze sociálních dávek, což vytváří daleko větší společenskou zátěž, protože to pak zaplatíme my všichni,“ varuje na závěr Němec.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, na celý níže.