Německá armáda je na tom špatně, hodnotí expert. Povinná vojna bude společnost bolet

TN Live

6. 12. 2025, 11:30

V Německu se bouří studenti, a to kvůli reformě vojenské služby. Německo chce totiž zvýšit počet vojáků o 80 000. Téma v pořadu Headline s moderátorem Davidem Chmátalem okomentoval Tomáš Kolomazník, ředitel Center for Security Consulting.

Německo dlouhodobě uvažovalo o způsobu, jak odstranit nedostatek počtu vojáků. Jedním z návrhů byla i povinná vojenská služba, shrnul Kolomazník. Nynější úprava má fungovat tak, že pokud se nepodaří sehnat dostatek dobrovolníků, měly by nastoupit povinné odvody.

V současnosti má bundeswehr asi 160 tisíc vojáků, chtěl by jich mít o 80 tisíc více. Odvody by se jako první týkaly ročníku 2008. Ženy by mohly sloužit jen dobrovolně. Zákon má začít platiti od roku 2026.

Vojna by byla na půl roku. Je to ale dostatečné? „Pro takový ten základní výcvik a pro jaksi psychologickou přípravu, to znamená sžití se s bojovou činností, osahat si základní návyky, to si myslím, že jako dostačující je,“ popsal.

Cíl podle Kolomazníka je získat skupinu lidí, kteří projdou výcvikem, a s nimi poté dál pracovat. „Ať už třeba v podobě toho, že budou studovat účelově, třeba pro nějakou profesi, která se armádě dostávat nebude, anebo se z nich mohou vybírat vojáci z povolání, kteří by potom eventuálně dál sloužili delší dobu. Tohle bude skutečně jenom nějaký základ, ze kterého se potom budou rekrutovat specialisté,“ míní Kolomazník.

Související obsah

02:10

Německo schválilo novou formu vojenské služby. Lidé se bojí povinných odvodů

5. 12. 2025 Petra Ondrouchová P. ONDROUCHOVÁ

​Diskuze o možné vojenské službě nechybí ani v Česku, některé stran ji řešily i v rámci volebních programů. Česká armáda si stěžuje na nedostatek kapacit personálu. Politici ale zatím uklidňují, že žádná povinná vojenská služba nebude.

„Skutečně se nedaří navyšovat ty počty, to je realita. Sice letošní rok bude relativně úspěšný, budeme mít nějakých 2 600 nových rekrutů podle posledních čísel, ale pořád je tady vysoké procento lidí, kteří odchází. Sice to roste, ale pořád se nedá říct, že bychom v krátkém časovém horizontu dosáhli třeba požadovaných 37 500 osob. Dneska jsme někde na nějakých 28 tisících, a to do toho musíme započítat i studenty vysokých škol,“ přiblížil Kolomazník.

Německá armáda nemá problémy jen s nedostatkem lidí, má i zastaralé vybavení. „Kritici to dávají i za vinu tehdejší ministryni obrany paní Ursule von der Leyenové, která v té době byla ministryní obrany. Za to její období bundeswehr vlastně kvalitativně šel dolů, nemodernizovalo se a ona ten resort neposunula. Německo by mělo být motorem bezpečnosti v Evropě, a proto oni to berou skutečně vážně a sáhli k tomuto kroku, který společnost začíná bolet,“ okomentoval Kolomazník.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.