Reklama
Hlas generace Z: Mladí politici řekli, kdo z nich by byl ochotný bránit Česko
V debatě Hlas Gen Z s moderátorkou Adélou Snopovou se střetli mladí politici do 30 let. Jedním z témat byla i obrana a povinná vojenská služba.
Reklama
Reklama
Do debaty dostalo pozvání sedm mladých politiků ze stran, hnutí a koalic, které po zprůměrování průzkumů agentur, jež se řídí výzkumnými standardy SIMAR (KANTAR, STEM, MEDIAN, IPSOS, NMS Research), přesáhly v období od 1. ledna 2025 do 29. července 2025 hranici tří procent.
Debaty se tak v abecedním pořadí zúčastnili ředitel kabinetu ministra, právník a 12. na kandidátce STAN ve Středočeském kraji Adam Čejka (29 let); zastupitel Ostravy-Vítkovic, historik, učitel a moravskoslezská jednička AUTO Matěj Gregor (23 let); předseda Mladého ANO, asistent místostarosty a 15. na pražské kandidátky ANO Adam Knedlhans (23 let), student a plzeňská jednička Stačilo! Vítek Prokop (26 let), právník a čtyřka na zlínské kandidátce SPOLU Štěpán Slovák (27 let) z ODS a předseda Mladého Pirátstva, asistent poslance, student a trojka jihočeské kandidátky Pirátů Kristián Sušer (22 let).
Hnutí SPD dostalo pozvánku, ale jimi vybraná zástupkyně a kandidátka ve volbách Diana Chodžajanová musela z rodinných důvodů do zahraničí.
Související obsah
Bojí se mladí lidé války? Agentura Kantar v roce 2024 provedla výzkum, ve kterém obavy z války vyjádřila skoro polovina dotázaných ve věku od 16 do 30 let. Válka na Ukrajině ukázala, že klid a bezpečí v Evropě nejsou samozřejmostí. I proto dnes mladí lidé častěji řeší obranu naší země a její odolnost. Na kandidáty směřovaly otázky, zda se bojí, že bude válka, zda by byli ochotní bránit svou zemi a také zda souhlasí s povinnou vojenskou službou.
Knedlhans se nebojí, že by hrozila války, jedním dechem ale dodal, že to rozhodně nevylučuje obezřetnost a že situaci nebere vážně. „Jsme silný element NATO, máme silnou armádu, kterou je potřeba stále inovovat. Kde nás trošku trápí nějaké věci, třeba všeobecné znalosti ohledně kritické infrastruktury, co dělat v případě nějakých kritických situací a tak dále. To by mladou generaci mělo víc zajímat třeba ve školách,“ řekl.
Na otázku, zda by šel bránit svou zemi, odpověděl jasně a stručně: „Já ano, určitě.“ Se zavedením povinné vojenské služby ale nesouhlasí. Podle něj je důležité se umět v krizových situacích orientovat a k vojenské službě přistupovat dobrovolně a s motivací.
Související obsah
Prokop se neobává, že by Česku hrozila válka, na druhou stranu je pravda, že v současné době ve světě propuká celá řada proxy konfliktů. „Způsobují velkou nestabilitu v mezinárodním prostředí, ale nemyslím si, že by nějaký konkrétní z nich teďka akutně ohrožoval Českou republiku,“ uvedl.
„Vzhledem k tomu, že jsem pacifista, tak bych asi nebránil Českou republiku někde se samopalem v ruce, ale pokoušel bych se přispět nějakým jiným způsobem. Těch možností je vícero. Například civilní služba u zdravotníků,“ řekl Prokop.
Bavit se o zavedení povinné vojenské služby v dronové éře považuje Prokop za nesmysl. „To je, jako kdybychom se před sto lety v éře velkých tankových útočných formací začali bavit o tom, že potřebujeme zavést kavalerii, takže doopravdy ne. Souhlasím s tím, co tady zaznělo, můžeme se bavit o nějaké zdravovědě, o výchově, co se týče civilní obrany a tak dále, ale žádná povinná vojenská služba,“ ujasnil.
Související obsah
Slovák se možnosti vzniku války obává. „Já jsem v rámci dobrovolného předurčení v České republice (v dobrovolném předurčení se občan zaváže, že absolvuje vojenský výcvik, pokud by se významně zhoršila bezpečnostní situace – pozn. red.), zvažuju ještě do budoucna vstup do aktivních záloh. Je potřeba být připraven,“ řekl k dotazu, zda by šel bránit svou zemi.
Má za to, že možnosti války se obává velká část mladé generace, připomněl například nedávný incident, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor. Uvedl také, že cestoval do Polska k hranicím s Běloruskem, kde se bavil s tamním obyvatelstvem, jak oni tuto situaci vnímají.
„Oni se té války bojí a prostě to není nijak daleko. Já jsem tam byl za pár hodin, vyjížděl jsem ze Zlína, než jsem dojel do té obce Vynnyky. Proto jsou investice do obrany nesmírně důležité a mají být prioritou,“ prohlásil Slovák.
S povinnou vojenskou službou nesouhlasí, ale byl by pro dobrovolné vojenské kurzy, které by zahrnovaly i základní manipulaci se zbraní. A do těchto kurzů je podle něj potřeba v následujícím volebním období investovat, hlavně zajistit potřebné prostory, které nyní chybí.
Související obsah
Nemyslím, že bychom měli mít z války strach, ale určitě bychom se měli obávat, řekl Sušer. Připomněl incidenty s drony nad Polskem a narušení estonského vzdušného prostoru ruskými letadly. Hrozba je podle něj jasná a je jí Rusko.
„Opravdu mi vadí, když tu situaci zlehčujeme, říkáme, že bychom neměli investovat do obrany a že bychom neměli být připraveni na to, co možná může přijít, protože ty hrozby jsou očividné,“ je přesvědčený Sušer.
Pokud by byl připraven, tak by svou zemi bránit šel. „Ale upřímně si nedokážu sám sebe představit se samopalem v ruce. Věřím, že na to by zde byli jiní, mnohem talentovanější,“ uznal.
Povinnou vojenskou službu odmítá. „Pokud chceme mít kvalitní a akceschopnou armádu, tak tam potřebujeme mít kvalitní, motivované lidi. Pokud se bavíme o navyšování investic do obrany, tak bychom se měli podívat na platy vojáků a vojákyň, příspěvky aktivních záloh, ale třeba i budování infrastruktury. Aby tam byli kvalitní, motivovaní lidé, kteří tu práci chtějí dělat, a ne do toho někoho nutit, to opravdu do moderní společnosti nepatří,“ vyložil.
Související obsah
Gregor se bojí války z civilizačního hlediska jako historik pořád. „Je to největší selhání lidstva, pořád se to děje, vždycky se to dít bude, až to překonáme, tak budeme mít otevřenou cestu,“ prohlásil.
K dotazu, zda by šel bránit svou zem, řekl: „Člověk musí být vlastenec, já se snažím být vlastenec tím, že se chovám hezky k lidem, že podržíte někomu dveře ve výtahu, že pomáháte ostatním, nemluvíte k lidem sprostě, zvednete odpad, když ho vidíte na cestě. Ale jako jít umřít někam na frontu, aby se na to pak v té tisící válce zapomnělo… Já ocituju jenom čtyři verše. Jen zahrabou od vápna díru, vyraší nad ní rudé máky a malí chlapci v časech míru dál si hrají na vojáky,“ zarecitoval Gregor.
Zavedení povinné vojenské služby odmítá, je ale pro dobrovolný vojenský kurz, který by zahrnoval zdravovědu, hasičský výcvik, kurz přežití či možnost získat řidičský průkaz skupiny C na nákladní vozidlo.
Související obsah
Čejka obavy z války sdílí s každým dalším incidentem, jako jsou drony v Polsku a podobně. „Těch případů je samozřejmě mnohem víc, tak ta obava sílí a musíme se na to připravovat. Nechápu, že dneska existuje někdo z politických stran, kdo to riziko nebezpečí zpochybňuje,“ sdělil.
Dodal, že pokud by byla nějaká oblast, kde by byl co platný, třeba pilotování dronů, tak by svou zem bránit zřejmě šel. Se zavedením povinné vojenské služby nesouhlasí.
„Já si myslím, že každý z nás máme rodiče nebo prarodiče, od kterých jsme slyšeli různé hrůzostrašné historky o tom, co se během vojny dělo. To určitě není ta cesta. Co si představit dovedu, tak jsou různé intenzivní kurzy třeba na měsíc, kde se účastníci naučí základy zdravovědy, co dělat v krizové situaci a tak podobně. To bych určitě podpořil,“ má jasno.
Na sestřih debaty ohledně obrany a bezpečnosti se můžete podívat pod titulkem článku, celou debatu najdete níže.
TN Live | Text vznikl s přispěním umělé inteligence
Reklama
Reklama
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Reklama
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Reklama