Studenti kvůli psychickým potížím žádají speciální předmět. Ministerstvo nesouhlasí

Kateřina Bártková

7. 12. 2025, 20:17

Téměř každý třetí školák nebo student potřebuje podle průzkumů odbornou psychologickou pomoc. Že se situace stále zhoršuje, si začínají uvědomovat už i středoškoláci a volají po tom, aby byl do výuky zaveden předmět s náplní duševní hygiena. Ministerstvo s tím ale nepočítá. Jak správně pracovat s emocemi nebo sebereflexí, to je prý náplní jiných předmětů.

Osnovy jsou prý, co se týče osvěty a duševního zdraví, zkostnatělé. Téměř 77 % středoškoláků chce proto výuku duševní hygieny jako samostatný předmět. Proti zavedení bylo pouhých 12 %. „Měli jsme společenské vědy, kde jsme se bavili o psychologii čistě teoreticky, ale nějakou aplikovatelnost na zlepšení duševního zdraví jsme neprobírali. Z osobní zkušenosti vím, že to je něco, čemu se úplně velká váha v té škole nedává,“ říká středoškolský student Jakub Piotuch. 

„Duševní zdraví a wellbeing jsou běžná součást života a neměli bychom se bát o tom mluvit,“ zdůrazňuje student a vedoucí projektu (R)evoluce na střední Adam Pochner. 

Související obsah

05:39

Tikající bomba českého zdravotnictví. Dětská psychiatrie má zásadní trhlinu

17. 11. 2025 Martin Hlaváček M. HLAVÁČEK

​Nejčastěji chodí středoškoláci za školními psychology s úzkostmi, depresivními symptomy nebo pocity přetížení. Základem duševní hygieny by podle odborníků mělo být učení se sebereflexi a základním emočním dovednostem. „Umět popsat svoje prožívání, vědět, že mám nějaké emoce, umět se do někoho vcítit, rozumět nějaké empatii. Vědět, že existuje něco jako meditace, že mám nárok na nějaké selhání,“ vyjmenovává psycholog Petr Sobra. 

„Ideální by bylo, kdyby to učil nějaký psycholog. Školy mají ale i školní preventisty nebo by se to mohlo učit formou třídnických hodin,“ navrhuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. 

Odborníci se přitom shodují, že ani 45minutový předmět všechny problémy nevyřeší. „Bezpečí se nedá učit, mozky dětí nefungují tak, že by byly nastaveny pro učení ve chvíli, kdy cítí jakékoliv nebezpečí. To nejde dělat v jednom pedagogickém předmětu. To je o tom, jak skládáme ten pedagogický tým, jak máme nastaveno ve škole například hodnocení, srovnávání dětí,“ vysvětluje Marek Adler, předseda Asociace pedagogických pracovníků ČR.

„V Česku máme spíš tendenci řešit ty věci nějakým způsobem, až když se něco stane. Bavit se s dětmi o duševním zdraví, až když se někdo pokusí spáchat sebevraždu, až potom se o tom mluví. Tak na to by ten předmět byl fajn,“ mysli si ale školní psycholožka Renata Bašová. 

Související obsah

03:49

Dětí s diagnózou ADHD přibývá. Dívky a chlapci mají odlišné projevy, říká psycholožka

4. 9. 2025 TN Live T. LIVE

​Průzkumy přitom ukazují, že téměř každý třetí školák nebo student potřebuje pomoc psychologa.

Mezi politiky nepanuje shoda

Na případném zavedení speciálního předmětu, který by se věnoval duševní hygieně, se neshodnou ani poslanci. A to ani ti mladí, kteří právě do Sněmovny nastoupili. I oni přitom vnímají, že psychických problémů u mladých přibývá. Samostatný předmět o duševní hygieně by z oslovených politiků podpořila jen 22letá poslankyně a studentka práv Katerina Demetrashvili z Pirátů.

Další oslovení už na to měli jiný názor. „Přiznám se, že si nemyslím, že by to měl být zvláštní předmět. Spíše si dovedu představit, že to bude součástí stávajících předmětů,“ říká například Štěpán Slovák (ODS). 

„Myslím si, že spíše ne. Myslím si, že školy mají nástroje, jak duševní zdraví do výuky dostat,“ vyslovil se František Bureš (ANO). 

„Nepropagujeme, aby se zaváděl nový předmět, spíš to téma duševní hygiena chceme zavádět jako průřezové téma, které by mělo být obsaženo ve více předmětech,“ vyjádřila se pak za ministerstvo školství jeho mluvčí Veronika Lucká Loosová. Ani kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si nemyslí, že by byl potřeba speciální předmět.