Ceny potravin se v posledních letech snaží regulovat státy napříč Evropou. S rostoucí inflací bojují například pomocí cenových stropů nebo u cílových potravin snižují DPH.
Regulovat ceny potravin se v návaznosti na rostoucí inflaci rozhodlo v posledních letech hned několik evropských států. A to různými způsoby, s rozporuplnými výsledky.
V Maďarsku premiér Viktor Orbán zavedl v roce 2022 cenové stropy na některé základní potraviny. Obchodníci ale začali zdražovat ostatní zboží a inflace v Maďarsku rostla dál, v roce 2023 byla dokonce nejvyšší v EU. Vláda tak letos přešla k omezení marží obchodníků. Potraviny i přesto dále zdražují.
„Maďarsko je typický příklad, který ukazuje, že státní regulace absolutně nefunguje. Od roku 2015 se v Maďarsku ceny zvedly dvakrát víc než v Česku,“ vysvětlil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Chorvatsko se nejdříve snažilo bojovat se zdražováním snižováním DPH u základních potravin. Od letoška ale přitvrdilo a začalo také zastropovávat ceny. Na nátlak obyvatel dokonce museli seznam potravin s regulovanou cenou rozšířit.
Francie se v roce 2023 rozhodla k dočasnému a dobrovolnému zastropování cen některých potravin. Zároveň vláda posílila ochranu zemědělců a výrobců potravin před cenovým nátlakem supermarketů. „Zaprvé získáme nejnižší možné ceny tím, že snížíme distributorské marže. Zadruhé si distributoři budou produkty, které zlevní, svobodně vybírat,“ vzkázal bývalý francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
Zastropování cen potravin v roce 2023 zkoušely, bez velkého úspěchu, také největší potravinové řetězce na Slovensku. Od letoška tak u našich sousedů přešli na jinou taktiku. Zavedli nižší sazbu DPH u základních potravin a státní srovnávač jejich cen.
Až do konce loňského roku byly v Polsku základní potraviny osvobozeny od DPH. Podle analytiků se jim strategie vyplatila. K rušení nebo snižování DPH se rozhodlo i Španělsko, Řecko nebo Kypr.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz