„Hniloba mozku“ je výraz, který se začal používat v souvislosti se sociálními sítěmi. Důvodem jsou negativní dopady, které na náš mozek mají. Ty je ale možné eliminovat jejich uvědomělejším používáním.
Brouzdání po sociálních sítích vede často k tomu, že se bezmyšlenkovité zabýváme nekvalitním obsahem. Právě toto chování se pro jeho negativní dopad na náš mozek označuje jako „hniloba mozku“ (v angličtině brain rot).
Nejde sice o vědecký termín, výraz spíše koluje mezi uživateli v on-line prostoru, studie zabývající se vlivem sociálních sítí na náš mozek ale existují. A jejich výsledky nejsou příliš uspokojivé.
Profesor neurologie Costantino Iadecola pro CNN upozornil, že bezmyšlenkovitě scrollovat nás mohou nutit mechanismy podobné těm, které stojí za závislostmi na drogách, alkoholu i hazardních hrách.
Jedna ze studií zkoumala mozek dospívajících, kterým byla diagnostikovaná závislost na internetu. Vědci u nich zjistili narušenou signalizaci mezi určitými oblastmi mozku, které stojí například za kontrolou pozornosti a pracovní pamětí. Výsledky výzkumu se zabývala ve svém článku i CNN. Studie naznačují, že sociální sítě nemají jen negativní vliv na naši schopnost se soustředit, ale například i na kritické myšlení.
Za těmito dopady stojí právě obsah, který na sociálních sítích najdeme. Ten je založen na krátkém formátu. U každého příspěvku strávíme jen krátkou chvilku a díky algoritmům se k nám dostávají příspěvky, které v nás vyvolají co nejvíce emocí. Velmi často nás mají pobavit.
Klíčovou roli hraje dopamin, chemická látka v našem mozku zodpovědná za pocity štěstí, ačkoli někdy jen krátkodobého. Každý příspěvek na sociálních sítích vede k uvolnění další dávky dopaminu v našem mozku.
Jenže právě dopamin je spojen i s výše uvedenou závislostí. Nutí nás činnost, která byla jeho zdrojem, opakovat a tím dostat jeho další dávku. Pokud si na časté a intenzivní uvolňování dopaminu mozek zvykne, stanou se pro něj jiné činnosti, které nevedou k rychlé dávce dopaminu, nedostatečnými a nudnými.
Právě ty ale většinou mají hlubší smysl a dlouhodobější dopad na náš život. Obsah na sociálních sítích nás většinou nic nového nenaučí a nijak nás nerozvíjí, upozornil Iadecola.
Na to, že sociálním sítím se věnujeme na úkor skutečně důležitým věcem v našem životě, upozornila i dětská endokrinoložka Nidhi Guptová. „Kapacity naší pozornosti jsou omezené, a když o ni soupeří tolik obsahu, něco podstatného nám unikne, ať už je to zdraví, práce, vztahy, nebo spánek,“ uvedla.
Největší hrozbu samozřejmě představují sociální sítě pro děti, které kvůli nim mohou minout klíčové milníky ve svém vývoji. Především je brzdí od socializace, která je klíčová pro to, aby se správně naučily komunikovat s lidmi.
Gupta poznamenala, že klíčové je jít dětem dobrým příkladem. Děti se totiž nejlépe učí nápodobou svého okolí. Je proto důležité, aby vhodné návyky ohledně sociálních sítí a internetu měli i jejich rodiče. „Závislost na obrazovce už není problémem dětí. Je to lidský problém,“ upozornila Guptová.
Neznamená to ale, že je potřeba sociální sítě úplně vyloučit ze svého života. Nárok na zábavu má samozřejmě každá generace a každá si hledá své vlastní způsoby, jak si odpočinout od povinností – ať jde o sociální sítě, nebo třeba sledování sitcomů.
Klíčová je míra. „Stanovte si limity,“ radí Gloria Marková, profesorka informatiky na Kalifornské univerzitě v Irvine, která studuje vliv digitálních médií na naše životy.
Podle Guptové pomáhá také smazat aplikace a přistupovat k sociálním sítím jen skrze prohlížeč. Vyhledat webovou stránku totiž vyžaduje více vašeho úsilí. Navíc nebudete mít aplikaci pořád na očích na ploše vašeho chytrého telefonu. „Síla vůle nefunguje. Změny prostředí jsou důležitější,“ tvrdí Guptová.
Na omezení času stráveného na sociálních sítích je teď ideální doba. Může jít o ideální novoroční předsevzetí. Právě výše uvedené rady vás mohou inspirovat, jak ho formulovat tak, aby byl výsledek co nejefektivnější.
První zákaz sociálních sítí. Meta ruší účty lidem mladším 16 let (12/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz