Letošní 1. leden je zlomovým datem pro české zdravotnictví. Nastávají velké změny, a to především v oblasti prevence. Nový systém se tak chce zaměřit hlavně na prohlídky u praktiků, a tím na včasné záchyty chorob. Lidé se ale musejí zároveň připravit také na to, že některé pohotovosti zanikají.
České zdravotnictví projde letos zásadní změnou, nejvíce se přitom dotkne oblasti prevence. Systém má být totiž více zaměřený na včasný záchyt onemocnění a na individuální práci s riziky konkrétního pacienta. Nejde ale o jedinou změnu, na kterou pacienti od 1. ledna v péči o své zdraví narazí.
Základní frekvence preventivních prohlídek zůstává zachována – dospělí by ji měli absolvovat jednou za dva roky. Tento časový interval bude stejný jako dosud, mění se ale obsah těchto prohlídek. Nově budou důkladnější a zevrubnější, aby se dařilo odhalit třeba počínající potíže se srdcem, ledvinami a začít je řešit dříve, než propuknou naplno. Pravidelně se bude kontrolovat i glykemie, tedy hladina cukru v krvi, a to jednou za dva roky. Každý pacient dostane individuální léčebný plán na dva roky. Nejvíc novinek začíná po 45. roce věku.
Preventivní prohlídky se nově mají více zaměřit na včasný záchyt onkologických a chronických onemocnění, zejména těch srdečně-cévních nebo ledvin.
Lidé musejí také počítat například s tím, že je praktik bude častěji posílat na krevní odběry. Z krve se totiž bude zjišťovat více parametrů než dosud, včetně těch, které se ještě před deseti lety vyšetřit nedaly.
Standardem se stane komplexní vyšetření lipidů (krevních tuků – koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů) již v 25 letech a následně pravidelně každé čtyři roky do čtyřicítky, pak každé dva roky. To umožní včas zachytit poruchy metabolismu tuků, které vedou k rozvoji aterosklerózy, tedy ucpávání a poškozování cév, a onemocnění srdce a cév.
Dosud přitom existovaly velké časové mezery mezi vyšetřeními, během kterých se mohly rozvinout příznaky onemocnění, o nichž člověk nevěděl a které se navenek nijak nemusely projevovat.
Od ledna budou mít rodičky nárok na tři návštěvy porodních asistentek u nich doma. Automatickou žádanku hrazenou pojišťovnou dostanou čerstvé maminky automaticky při odchodu z porodnice. Dříve si o návštěvy musely žádat, což prý využívala pouhá dvě procenta rodiček.
Tři hrazené návštěvy porodní asistentky po porodu představují významný posun v péči o matku a dítě, který přinese větší bezpečí, podporu a kontinuitu péče v citlivém období šestinedělí, upřesnilo ministerstvo zdravotnictví.
„Tato zdravotní služba je nabízena už dnes, nicméně využívána je jen v minimální míře. Možná to je i tím, že ženy o této možnosti v podstatě vůbec nevědí,“ přiznává mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.
Od 1. ledna 2026 přechází odpovědnost za organizaci lékařských a stomatologických pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny. Nový systém vychází z čerstvé legislativy a přináší změny v dostupnosti i provozu služeb. Pojišťovny slibují, že zachovají pohotovosti i v menších lokalitách nad rámec zákona. Pacienti najdou kompletní přehled služeb na webech svých jednotlivých zdravotních pojišťoven.
Přes 20 pohotovostí zůstane navíc, i když je zákon nevyžaduje – hlavně v menších městech. Některá málo využívaná místa skončí, pokud se kraje nebo obce rozhodnou služby neudržet. Stomatologické pohotovosti fungují dál, část jako stálá pracoviště, část v systému střídání zubařů. Podrobnosti najdete ZDE.
V Karlovarském kraji například pohotovosti zůstanou podle vyjádření kraje u tří větších nemocnic v regionu, ale také v Mariánských Lázních a Aši na Chebsku. Rovněž v Královéhradeckém kraji zůstává systém pohotovostí zachován, stejně jako v Libereckém, Plzeňském, v Kraji Vysočina, Středočeském a dalších krajích. V Pardubickém kraji ale přichází lidé o jednu dětskou v Litomyšli, naopak v Ústeckém by pohotovostí mělo přibýt.
Zákon nově definuje takzvanou páteřní síť lékařských pohotovostí. Tu tvoří 96 pohotovostí u urgentních příjmů pro dospělé a 82 pracovišť při dětských lůžkových odděleních. Pojišťovny se ale rozhodly jít dál. „Pokud bychom se drželi jen zákona, zanikly by pohotovosti asi na 50 místech,“ vysvětlil náměstek ředitele největší pojišťovny VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár v tiskové zprávě pojišťovny.
Od 1. ledna se sloučily dvě velké nemocnice – Fakultní nemocnice v Motole se sousední Nemocnicí Na Homolce. Zařízení se nově jmenuje Fakultní nemocnice Motol a Homolka a v jeho čele bude stát Petr Polouček. Ten působil jako specialista na hrudní chirurgii a intenzivní medicínu v letech 1996 až 2009 ve Fakultní nemocnici v Motole. Od roku 2009 pracoval v nemocnici v Příbrami, v březnu 2017 se pak stal ředitelem kladenské nemocnice. Od poloviny listopadu 2018 vedl Nemocnici Na Homolce.
Od stejného data se sloučily Krajská nemocnice Liberec (KNL) a Nemocnice s poliklinikou v České Lípě. Spojením vzniká jeden z deseti největších nemocničních subjektů v Česku s přibližně 4 670 zaměstnanci a 1 610 lůžky. Na nový subjekt přejdou v rámci fúze všechny smluvní vztahy, včetně zaměstnaneckých a majetkových. Řízením spojeného subjektu bude pověřen dosavadní generální ředitel Krajské nemocnice Liberec Richard Lukáš.
Fúze je součástí dlouhodobého procesu zefektivňování zdravotnického systému v kraji. Cílem je udržet vysokou kvalitu zdravotnické péče v celém regionu a zásadně zlepšit dostupnost zdravotnických služeb pro obyvatele ve všech jeho částech.
Změny přicházejí i v oboru stomatologie. Počínaje 1. lednem jsou běžné bílé výplně plně hrazené všem, tedy dospělým i dětem. „U dospělých pacientů bude plně hrazená nevrstvená výplň z fotokompozitu v hodnotě 900 korun,“ poznamenala mluvčí VZP Viktorie Plívová.
U esteticky náročnějších, vrstvených výplní si dospělí doplatí rozdíl oproti základní variantě. Kořenové kanálky budou u dospělých plně hrazené pouze metodou centrálního čepu, a to u řezáků a špičáků. Ostatní metody nebo ošetření stoliček si zaplatí formou doplatku. U dětí uhradí pojišťovna vše.
Navíc od července definitivně skončí amalgámové plomby, které budou možné jen ve výjimečných případech, protože pojišťovny začnou hradit i modernější postupy a materiály.
Od 1. ledna letošního roku se zvyšuje příspěvek na péči, a to konkrétně pro nižší stupně závislosti, tedy první a druhý stupeň. U prvního stupně činil dosud příspěvek 880 korun pro dospělou osobu na měsíc a 3 300 korun pro dítě do 18 let. Nově se zvyšuje o 420 korun pro dospělého na 1 300 korun měsíčně a u dětí o 1 600 korun na 4 900 korun. Tento příspěvek na péči pobírá zhruba 90 tisíc dospělých osob a přes 12 tisíc dětí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz