Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými silami otřáslo Washingtonem i světem. Prezident Spojených států Donald Trump teď čelí otázce, která se ještě před pár týdny zdála nemyslitelná: může podobný osud potkat i Vladimira Putina? Sám Trump vojenský zásah proti Rusku odmítá, zároveň ale naznačuje, že tlak na Kreml bude dál sílit.
Zásah proti Madurovi změnil tón debaty v americké politice. Bílý dům potvrdil, že americké síly zadržely venezuelského prezidenta i jeho manželku v rámci operace, kterou Trump popsal jako rozsáhlý úder proti režimu obviněnému z narkoterorismu. Právě tahle akce otevřela otázku, kam až je Washington ochoten zajít vůči dalším autoritářským lídrům, napsal Kyiv Post.
Novináři se Trumpa přímo ptali, zda by Spojené státy mohly postupovat podobně i vůči ruskému prezidentovi. Šéf Bílého domu takový scénář odmítl. „Nemyslím si, že to bude nutné. Vždycky jsem s ním měl dobré vztahy,“ uvedl Trump a dodal, že ho vývoj války na Ukrajině „velmi zklamal“.
Debatu přiživily i výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten po zadržení Madura naznačil, že Spojené státy teď „vědí, jak postupovat vůči diktátorům“. Trump ale takový výklad odmítl a zdůraznil, že jeho cílem zůstává ukončení války, nikoli její rozšíření. „To, co je pro mě zásadní, je zastavit válku, ve které každý měsíc umírá 30 tisíc lidí,“ řekl.
Americký prezident zároveň tvrdí, že Rusko dlouhodobě slábne. Podle něj Kreml ztrácí tisíce vojáků měsíčně a ruská ekonomika nese stále těžší následky konfliktu. „Rusko krvácí lidsky i ekonomicky,“ prohlásil Trump s tím, že právě tlak a vyjednávání mají Moskvu přimět ke kompromisu.
Jak podotkl zpravodajský web Polsat News, zadržení Madura rozdělilo i americký Kongres. Republikáni krok chválí jako důkaz politiky „míru skrze sílu“, zatímco demokraté varují před nebezpečným precedentem.
Senátor Chris Van Hollen upozornil, že podobné akce mohou svět učinit méně bezpečným. Bílý dům se brání s tím, že případ Venezuely představuje výjimečný zásah, nikoli nový univerzální model.
Trump tak sice odmítá, že by chystal vojenský zásah proti Rusku nebo osobně proti Putinovi, zároveň ale dává najevo, že éra nedotknutelných autoritářů se podle něj chýlí ke konci. Západní média se v každém případě shodují, že po šoku z Caracasu sleduje svět Moskvu pozorněji než kdy dřív.
Trump chce vybudovat armádu snů. Rozpočet na obranu přesáhne 31 bilionů korun (1/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz