Válka o Grónsko: Experti řekli, jestli by Češi museli pomoct v boji proti USA

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia

Lukáš Skládal

19. 1. 2026, 05:45

Pokud by se Spojené státy skutečně rozhodly zabrat Grónsko silou a zaútočily by na Dánsko, do války by to pravděpodobně vtáhlo i Česko. Pomoc napadené zemi mu nařizuje evropská legislativa. Odborníci však upozorňují, že v tomto případě existuje hned několik „ale“.

Ve spojitosti s rostoucím napětím mezi Dánskem a Spojenými státy kvůli Grónsku se čím dál častěji skloňuje možnost ozbrojeného střetu obou zemí. Bílý dům jej totiž nevyloučil. Je však otázkou, kde by v tomto konfliktu stálo Česko, které je stejně jako Dánsko členem NATO i Evropské unie.

Právě ve členství obou zemí v EU se může nacházet odpověď. Součástí Lisabonské smlouvy, tedy hlavního dokumentu Unie, je totiž článek 42, který ve svém 7. odstavci říká: „Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci.“

Sama EU o odstavci mluví jako o ustanovení o kolektivní obraně a na rozdíl od obdobného ustanovení Washingtonské smlouvy, která je hlavním dokumentem NATO, jeho použití nemůžou blokovat Spojené státy.

Související obsah

02:18

Evropa se postavila Trumpovi. Další státy se rozhodly poslat armádu do Grónska

15. 1. 2026 Monika Všetečková M. VŠETEČKOVÁ

Má to ale háček

Podle expertů na mezinárodní právo má ale toto ustanovení několik háčků. Například není jasné, zda by platilo, pokud by Američané útočili pouze na Grónsko. To má totiž jako zámořské území v rámci EU speciální postavení a evropské právo se na něj vztahuje jen částečně.

„Část autorů tvrdí, že útok na něj by pod článek 42(7) nespadal. Jiní autoři, podle všeho většina, naopak uvádějí, že by se pojem ‚území členského státu‘ měl chápat jako území státu se vším všudy, včetně zámořského,“ říká vedoucí Katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Veronika Bílková.

Sama se prý přiklání ke druhé možnosti. „Případný útok na Grónsko by nepochybně byl útokem na území spadají pod Dánské království, tedy území státu EU,“ vysvětluje.

Naopak vedoucí Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo Právnické fakulty Univerzity Palackého Martin Faix to vidí spíše opačně, i když i on připomíná, že v této oblasti zatím neexistuje jasný výklad. „Z mého pohledu je aplikace tohoto článku na Grónsko nejistá a spíše nepravděpodobná,“ říká.

Související obsah

02:14

USA přišly s novým zákonem. Trumpovi by umožnil převzít moc nad Grónskem

13. 1. 2026 Monika Všetečková M. VŠETEČKOVÁ

Pomoc je široký pojem

Odborníci také upozorňují, že i kdyby se Grónska článek týkal nebo pokud by se útok dotkl přímo území Dánska, není v něm uvedena forma pomoci.

„Toto ustanovení o solidaritě a pomoci neznamená nutně použití vojenských prostředků,“ říká bývalý předseda Komise pro mezinárodní právo OSN a nyní vyučují na PF UK Pavel Šturma. „V rámci EU by šlo spíše o projevy politické, ekonomické, humanitární a další podpory,“ myslí si.

„Co v danou chvíli a za daných podmínek je nebo není v moci daného státu, je pouze v jeho kompetenci rozhodnout. Prostor pro volbu prostředků je široký,“ zdůrazňuje pak Faix.

Grónská krize ve válku nepřeroste, věří Macinka. Chce vše řešit dialogem (1/2026):