V Rusku prudce roste zájem o neobvyklý fenomén, za který neváhají platit tisíce rublů – exorcismus. Podle médií i odborníků souvisí tento trend s válkou na Ukrajině a narůstajícím pocitem strachu a nejistoty ve společnosti. Z okrajového náboženského rituálu se postupně stává výnosný byznys i forma „duchovního turismu“. Někteří Rusové ve vymítání údajných démonů tak hledají úlevu tam, kde selhává psychologie i sociální systém.
„Prosím, poraďte, kam se obrátit? Čtrnáctiletého chlapce posedl démon... zkoušeli jsme léčitele, ale nepomohli,“ stojí v jednom z příspěvků, které se v posledních letech objevují na ruských internetových fórech. Podle zpravodajského webu Gazeta.ru o vymítání démonů na sociálních sítích aktivně diskutují tisíce lidí.
Exorcismy v Rusku provádí jen úzká skupina pravoslavných kněží. Někteří věřící za nimi cestují stovky kilometrů, například do Orelské oblasti jižně od Moskvy. Tam působí kněz Igor, oficiální exorcista místní diecéze, který provádí rituál zvaný otčitka. Spočívá v opakovaném čtení modliteb nad lidmi, u nichž okolí předpokládá „vliv zlých duchů“.
Vedle oficiální církevní praxe se ale rozvíjí i neformální „ekonomika exorcismu“. Tu nabízejí různí léčitelé, média a samozvaní duchovní poradci. Někteří lidé médiím přiznali, že za úvodní konzultaci, která má určit, zda jsou skutečně posedlí, zaplatili 10 až 20 tisíc rublů (až 5 300 korun). Ruská pravoslavná církev přitom varuje, že vymítání by měli provádět výhradně vysvěcení duchovní.
Exorcismus má v pravoslaví dlouhou tradici. Modlitby proti zlým duchům se do ruské církevní praxe dostaly už v 17. století zásluhou arcibiskupa Petra Mohyly. Jak připomíná magazín The Conversation, po dlouhá desetiletí ale šlo o výjimečný rituál, který se začal častěji objevovat až na konci sovětské éry.
Jednou z klíčových postav moderní ruské exorcistické scény byl kněz German, který začal působit u Moskvy v osmdesátých letech. Jeho pověst se šířila mezi lidmi ústně. Igumen (pravoslavný ekvivalent opata, pozn. red.) Filaret, který ho znal, popsal jednu z jeho seancí barvitě: „Malý chlapec strašně křičel, strhal ze sebe oblečení a válel se nahý po zemi... křičel na matku, ať mu vytáhne ocas z pusy.“
Podle religionisty a autora publikací o ezoterismu a exorcismu Pavla Nosačeva z Vysoké školy ekonomické v Moskvě (HSE) stojí za tehdejším nárůstem zájmu o exorcismy hlubší společenské změny. „Emoční tlak spojený s rozpadem Sovětského svazu vedl lidi ke hledání spirituality,“ uvedl. Spolu s úpadkem komunistické ideologie se zvedla vlna náboženských i okultních praktik, včetně hypnotizérů a televizních léčitelů.
Současná vlna exorcismů podle médií odráží podobný stav společnosti, tentokrát ale poznamenané válkou na Ukrajině. Výzkumy ukazují, že náboženství často funguje jako štít proti existenciálním obavám. Nosačev podotýká, že v obdobích krize se proto lidé častěji upínají k víře, rituálům a symbolům, které jim dávají pocit smyslu a kontroly.
K nárůstu zájmu mohl přispět i samotný Kreml. Ruská pravoslavná církev v roce 2022 označila Vladimira Putina za „hlavního exorcistu“ v souvislosti s výzvami k „desatanizaci“ Ukrajiny. Tento jazyk podle odborníků legitimizuje představu, že zlo má nadpřirozený původ a že se proti němu bojuje duchovními prostředky.
Z exorcismů se navíc stává organizovaný byznys. Nabídky na „exorcistické zájezdy“ lákají lidi z Ruska i sousedních zemí, například z Běloruska. Jeden z inzerátů slibuje konzultaci a osobní setkání s mediálně známým knězem Gusevem – ten tvrdí, že za 26 let provedl přes 15 tisíc podobných rituálů. V zemi zmítané válkou, nejistotou a strachem tak vymítání démonů nabízí nejen obřad, ale i iluzi řádu uprostřed chaosu.
Rozhovor s Jiřím Justem o rozmístění ruských raket u hranic s Evropou (12/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz