Rusko již čtyři roky vede válku s Ukrajinou. Zároveň ale stojí za některými sabotážními akcemi i jinde v Evropě. Britský deník nyní zveřejnil, jaké částky Rusové platí sabotérům, kteří za nimi stojí.
Evropa se v posledních letech několikrát stala terčem neobvyklých útoků. Podle britského deníku The Sun si na tuto špinavou práci Rusko stále častěji verbuje „jednorázové agenty“. Deník dokonce zjistil, kolik si takový agent za jednu akci vydělá.
Za graffiti na zdi necelých 300 korun, zhruba 8 tisíc za instalaci kamery, přes 12 tisíc za průzkum a za vraždu téměř 200 tisíc – to jsou podle deníku běžné sazby pro Evropany ochotné zradit svou zemi kvůli Vladimiru Putinovi.
Mnoho z těchto lidí pochází podle zjištění médií z Ukrajiny nebo Polska. Jejich cílem je šířit v Evropě chaos útoky na civilní cíle, jako jsou nákupní centra a železnice. Zpráva think-tanku RUSI varuje, že nárůst útoků naznačuje „vznik širší kampaně, jejímž cílem je zvýšit náklady na podporu Ukrajiny a prověřit hranice států NATO“.
V roce 2024 byl počet těchto útoků třikrát vyšší než v předchozím roce. „Centrum pro strategická a mezinárodní studia identifikovalo v roce 2024 34 případů žhářství nebo vážné sabotáže, ve srovnání s 12 v roce 2023 a pouze dvěma v roce 2022,“ uvádí zpráva.
Samotní sabotéři se přitom mnohdy svých peněz nedočkají. Například 17letý Ukrajinec Daniil Bardadim byl v roce 2024 jménem ruských bezpečnostních složek naverbován k provedení žhářského útoku na obchod IKEA ve Vilniusu v Litvě.
Teenager souhlasil se zapálením a vyhozením do povětří nákupních center v Litvě a Lotyšsku výměnou za 8 657 liber (v přepočtu zhruba 250 tisíc korun) a staré BMW. Nakonec ale dostal jen ojeté auto a žádné peníze, než byl odsouzen ke třem letům a čtyřem měsícům vězení. Požár si naštěstí nevyžádal žádné lidské životy, ale způsobil škody ve výši zhruba půlmilionu eur (přes 12,5 milionu korun). Podle Litvy šlo o teroristický útok.
Jeden zdroj citovaný agenturou RUSI odhalil, že zoufalým ukrajinským občanům je často nabízeno jen asi 10 % částek vyplácených rekrutům v západní Evropě.
Ačkoliv se údaje o počtu útoků v Evropě liší, Mezinárodní centrum pro boj proti terorismu identifikovalo od roku 2022 110 incidentů spojených s Ruskem, nejčastěji zaměřených na Polsko a Francii.
Například v listopadu bylo vyhozeno do povětří klíčové železniční spojení mezi Polskem a Ukrajinou, což polští představitelé označili za „bezprecedentní sabotážní akt“. Při dalších útocích byl zapálen ukrajinský sklad ve východním Londýně, v letadle do Británie byla umístěna dopisní bomba a po celém německém Lipsku byly rozmístěny balíky s nastraženými pastmi. Jindy se z litevské oblohy zřítil tryskáč společnosti DHL.
„Metody používané k náboru a úkolování sabotérů se posunuly od spoléhání se na vyškolené zpravodajské agenty z doby studené války k modelu charakterizovanému vzdálenými, nezávislými a vysoce popíratelnými úkoly,“ uvádí se ve zprávě RUSI. „Nepřátelští aktéři nyní zadávají levné úkoly jednorázovým jednotlivcům (neboli ‚agentům na jeden den‘) najatým on-line,“ dodává.
Po rozsáhlém vyhoštění ruských diplomatů z NATO v roce 2022 probíhá nábor osobně jen zřídka. Celý proces, včetně koordinace, se přesunul do on-line prostředí s využitím šifrovaných platforem, jako jsou Telegram a Viber, a dokonce i běžných aplikací sociálních médií, jako je Instagram a Twitch. „Využitím distribuované sítě jednorázových agentů Rusko vytvořilo nákladově efektivní a obtížně zmapovatelný ekosystém sabotáží,“ stojí ve zprávě.
Exploze v Moskvě zabila ruského generála. Bombu mu dali do auta (12/2025):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz