Sexuální obtěžování ve škole: Univerzity mají tendenci to tutlat, říká Pisarčik

TN Live

11. 12. 2025, 10:48

Kde vzít odvahu veřejně mluvit o ožehavých tématech, která trápí pracovníky na vysokých školách i studenty? Existují nějaké kontrolní mechanismy, a pokud ano, jak fungují? Na tyto a další otázky moderátora Pavla Víta odpovídali v pořadu Školní hlášení! Martin Pisarčik, laureát Ceny Jana Opletala za rok 2025, a Nikola Micajová, projektová manažerka Ceny Jana Opletala.

Pisarčik jako vysokoškolský pracovník otevřeně hovořil o neetických praktikách, které se podle něj měly dít na univerzitě, kde pracoval. A jak říká, je to velmi riskantní.

„Tím, že jsem zmínil nebo kriticky napadl vedení univerzity otevřeným dopisem, tak můj pracovní poměr tím zanikl. Ale do toho rizika jsem šel a myslím si, že by to netransparentní jednání a vůbec ta zkostnatělost systému na univerzitách neměla procházet. A dokud se neozve opravdu více lidí, tak se nic nezmění,“ okomentoval.

Pisarčik ale upozorňuje i celkově na systémová selhání českých univerzit. „Komunikuji už se spoustou lidí, a tak zjišťuji, že tyto problémy, které jsem pojmenoval, jsou i na ostatních univerzitách ve větší či menší míře. Ale jedná se opravdu o systémové věci neetického chování nebo hospodaření s majetkem, které rezonují ve společnosti delší dobu,“ řekl.

Na univerzitách vznikají i určité kontrolní mechanismy. Ale jak Pisarčik upozornil, ne vždy jsou nastavené tak, aby fungovaly optimálně. Je to vidět například u školského ombudsmana či u etických komisí.

Související obsah

05:52

Segregace žáků vyhovuje všem. Neměla by ale vyhovovat nikomu, varují odborníci

3. 12. 2025 TN Live T. LIVE

​„Dovolatelnost v reálu, kdy si univerzita nechce zašpinit svoje PR, je velice mizivá. Když se podíváme třeba do etických kodexů těch univerzit, tak všechny členy komise jmenuje rektor a většinu členů si tam dosadí samo vedení univerzity. Takže když se etický problém týká někoho z funkcí, tak je vymahatelnost téměř mizivá,“ uvedl Pisarčik.

Problémem na vysokých školách v Česku i Evropě je také diskriminace a obtěžování. V roce 2022 uskutečnil projekt UniSAFE financovaný Evropskou unií průzkum na univerzitách v 15 evropských státech včetně České republiky. Zúčastnilo se jej 42 055 respondentů. Z toho 62 % respondentů zažilo některý z druhů obtěžování na základě genderu, druhým nejčastějším bylo sexuální obtěžování.

Moderátora zajímalo, jestli jsou k této problematice nějaká dostupnější data. „Jak už jsem zmínil, vlastně ta tendence univerzit je tyto věci tutlat. O těch palčivých tématech se vůbec nehovoří. A opravdu, když někdo chce takto vybočit, obrazně řečeno, z toho stáda ovcí, tak to chce obrovskou kuráž. A ne každý na to má, aby opravdu nazval ty problémy tím pravým jménem nebo řekl nějakou tu svoji osobní zkušenost,“ reagoval Pisarčik.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.