Češi při vaření stále používají spousty plastových nástrojů. Podle vědců se nám do těla kvůli tomu dostávají malé částečky plastů a usazují se například v mozku. Výsledkem jsou například častější mrtvice. Nevhodná jsou plastová prkénka, dózy na potraviny, ale škodí třeba i dlouhé louhování sáčkového čaje.
Umíte si představit že si dáte pětigramovou plastovou kartu jen tak k obědu? Zřejmě ne. Jenže právě takové množství mikro- a nanoplastů každý z nás sní během jediného týdne.
Podle výzkumů se ukazuje, že za to nejčastěji mohou špatné pomůcky při vaření a skladování jídla. Nejčastěji používanou kuchyňskou pomůckou v českých domácnostech jsou plastová prkénka.
Vědecká studie publikovaná v prestižním časopisu Science přišla s tím, že každý milimetr řezu nožem uvolní do našeho jídla až 300 nanočástic. Čím více je prkénko poškrábané, tím více částic se z něj uvolňuje.
Dalším nešvarem jsou teflonové pánve. Pokud se pánev přehřeje, začne se teflon rozkládat a uvolňovat toxické výpary. Z poškrábaného nádobí se za pouhých 30 vteřin vaření do jídla může uvolnit přes dva miliony částic.
Problémem jsou podle lékařů i čajové sáčky. Nedávná studie prokázala, že po zalití horkou vodou uvolní téměř 12 miliard mikroplastů. V čaji vypijeme i další tři miliardy nanoplastů. Důvodem jsou plastové vrstvy v pytlíku, které mají zaručit odolnost sáčku.
Velké množství plastů je i v balené vodě a neměli bychom používat ani plastové boxy anebo třeba plastové vařečky.
Jedna běžná plastová houbička během 30vteřinového umývání nádobí uvolní až 200 částic. V anketě jsme se zeptali lidí, zda používají v domácnosti obdobné nádoby nebo kuchyňské pomůcky. „Teflonovou pánev asi používám,“ přiznala jedna z dotázaných. „Mně obědy dováží a je to v takových plastových krabičkách,“ uvedla druhá. „Teď jsem začala vyměňovat krabičky za skleněné,“ řekla nám další.
Vědci už objevili plastové částečky v každé části lidského těla. Kromě rizika infarktů nebo mozkových příhod mohou podle studií způsobovat i rakovinu.
„To, že by to mohlo způsobovat třeba až rakovinu, není překvapivé. Z řady studií se ví, že mikroplasty v buňkách způsobují takzvaný oxidativní stres a ten v extrémním případě může vést vlastně k čemukoliv,“ popsal rizika toxikolog z Akademie věd České republiky Tomáš Cajthaml.
Podle lékařů se tělo s mikroplasty nějak vypořádá. Občas z nás jednoduše vyjdou. S nanoplasty si ale poradit neumí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz