Pít víno na uvolnění je špatně, varuje someliér. A vysvětlil, co je slabinou toho českého

TN Live

27. 2. 2026, 16:03

O vínu mluví jako o kulturním nápoji, ve kterém můžeme hledat nové chutě i příběhy. Jak se na českém vínu podepsalo 40 let totality? Jak v ušlechtilém moku najít něco jiného než jen alkoholové opojení? Na tyto a další otázky odpovídal v pořadu Kafe s Kristinou s moderátorkou Kristinou Kloubkovou someliér Martin Procházka.

Ačkoliv se Procházka živí prodejem alkoholu, připouští, že je jeho konzumace škodlivá. Připomněl i studie, které ukazují, že alkohol může patřit mezi karcinogeny.

„Na druhou stranu, já vždycky říkám, co není dneska škodlivé? A že i život je sám o sobě škodlivý. Vždycky je důležité zaprvé to množství, zadruhé kvalita a zatřetí, což myslím si, že je to naprosto nejdůležitější, taky ten kontext, v jakém alkohol a proč ho užíváte,“ uvedl.

Mnozí lidé uvádí, že alkohol pijí, aby se uvolnili. To je podle Procházky špatně. „Alkohol je droga a každá droga vás jenom posune v tom vašem vnímání, jako by vyhajpuje stav, ve kterém jste. Možná na chviličku ne, ale o to hůř se potom probouzíte,“ objasnil.

Pro uvolnění jde dělat mnoho zdravějších věcí než pít alkohol, podotkl Procházka. Běhání, chůze přírodou a podobně.

„Na druhou stranu, vy se můžete do vína zamilovat, do toho produktu, do těch příběhů, do těch míst, kde vzniká, do všeho toho, s čím to je spojené, a zároveň může vás strašně bavit ochutnávání. To hledání a rozšiřování chuťových obzorů, propojování s příběhy. Kdyby ve vínu nebyl alkohol, tak já jsem ještě raději, protože ho můžu vypít víc,“ prohlásil Procházka.

Související obsah

03:24

Investor z Jámy lvové: Chci pokračovat v baťovské tradici. O naše výrobky se zajímá Asie

20. 9. 2025 TN Live T. LIVE

​Víno považuje za velmi kulturní nápoj. Neexistuje žádný jiný nápoj, který by spojoval celou zemi. Často se v dané oblasti vyrábí po tisíce let, výrazně také ovlivňuje ráz krajiny.

„Když máte možnost po těch vinařských oblastech cestovat, když máte možnost poznávat ty lidi, kteří jsou tam po x generací, nesou s sebou staletou vinařskou rodinnou tradici, zároveň přemýšlí nad aktuálními trendy, kam to vinařství posunout, dost často jsou velmi expresivní, bývají to velmi výrazné osobnosti, a když pak máte možnost se s těmi lidmi potkávat, tak je to úžasné,“ zasnil se.

České vinařství podle Procházky nadále trpí dědictvím 40 let totalitního komunistického režimu. „S révou to není tak, že na jaře zasadíte, na podzim sklízíte a můžete to každý rok dělat jinak. Réva je velmi kontinuální. Když zasadíte vinohrad, tak to trvá tři, spíše pět let, než vám začne rodit. Trvá to 15, 20 i 30 let, než má réva má dostatečně hluboké kořeny, než začne dávat opravdu zajímavá vína. Je to běh na velmi dlouhou trať a musíte vydržet,“ vysvětlil.

V Česku jsme přišli o stáří vinic, protože se za minulého režimu pravidelně co 15 let réva vytloukla a znovu vysadila, dodal Procházka. Jelo se totiž na kvantitu a mladá réva má velké výnosy.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.