Reklama
Vyspí se, osprchují a nezaplatí. Záchytky lámou rekordy, lidé jim dluží miliony
Protialkoholní záchytné stanice po celé republice praskají ve švech a každým rokem je situace horší. Klienti v drtivé většině po ošetření odchází s pěknou sekerou. Celkový dluh dosahuje k milionovým částkám.
Reklama
Reklama
Závislých na alkoholu je podle nejnovějších odhadů přes půl milionu Čechů, a co se alkoholu týče, hrajeme ve světě první ligu. Alkohol umí být nebezpečný a dostat se ze závislosti na něm je těžké. Reportér pořadu Na vaší straně natáčel v noci na sobotu v protialkoholní záchytné stanici Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi.
„Jako záchytka spojená se zdravotnickým zařízením jsme v kraji jediní. Fungujeme v režimu od pondělí do neděle, a to od 19:00 do 7:00. Máme tady tři pokoje,“ říká mluvčí Klaudiánovy nemocnice Jana Petrová.
Související obsah
Není večera, aby tam nebyl klient. A někteří se často vracejí. Přesně 114 – to je číslo opakovaných pobytů. Ty ale přinášejí záchytce nemalé ztráty. „Jen za loňský rok dluh činil 1,4 milionu a zaplaceno bylo asi 330 tisíc. Noc na záchytce stojí 3 000 korun a bez pomoci Středočeského kraje, tedy zřizovatele této nemocnice, a bez pomoci města Mladá Boleslav bychom nebyli schopni toto zařízení provozovat,“ vysvětluje mluvčí Petrová.
Jak je možné, že někdo odejde bez placení? „Spousta klientů, když odsud odchází, tak tu složenku roztrhá, zahodí,“ poznamenala Petrová.
Takže klient se tam dostane, vysprchuje se vyspí a ráno jde pryč. Bývají to lidé bez domova, s bydlištěm na úřadě, lidé v tíživých životních situacích a především lidé závislí na alkoholu.
Začátek je na urgentu
Vše vždy začíná na urgentním příjmu nemocnice. Policie právě oznamuje, že vezou klienta, který musí zmíněným urgentem projít. Muže ve středním věku a v silně podnapilém stavu přivezla rychlá záchranná služba za asistence strážců zákona. Během převozu byl agresivní, navíc se zjistilo, že jde o pachatele drobné krádeže. Za asistence nemocniční ostrahy a policie lékařka začíná s vyšetřením.
Související obsah
Lékařka muže upozorní, že mu musí odebrat krev. Klade mu u toho několik otázek – zda nemá cukrovku a jestli nebere léky. „Když mě odpoutáte, tak si možná vzpomenu,“ kličkuje muž.
Policisté mu nakonec pouta sundali. A vyšetření pokračuje. Muž ale potřebuje na toaletu, tam i zpět ho doprovází ostraha nemocnice.
Pak ho čeká vyšetření na CT. Pacient pobyl ještě několik hodin na urgentu a následuje přesun na protialkoholní záchytnou stanici. Tam si ho přebírají dva zdravotníci. Má možnost se vysvléci, vysprchovat, k dispozici je i toaleta.
Nekonečně trpělivý personál
Lůžka se rychle plní, už krátce po 19. hodině se dostavil první klient, ten druhý, kterého sledovali od urgentu, už je ponořen do říše snů. Pět minut po půlnoci na mladoboleslavské záchytce leží tedy dva klienti, poslední lůžko v pokoji je volné.
O něco později přijíždí posádka záchranné služby s dalším pacientem. Má tržnou ránu na hlavě a také on musí projít urgentním příjmem. Na dotazy lékaře, jestli upadl, nebo ho někdo zbil, není schopen odpovědět.
Související obsah
„Každý den se stává, že během služby nám přivezou minimálně pár takových pacientů, je to horší o svátcích, v létě. Většinou u pacienta nejde zhodnotit, jestli měl nějaké poranění na hlavě, krvácení, není schopen tu informaci komentovat. Pak končí na záchytce. Nebo jestli je někdo schopen si ho vyzvednout, to je ten lepší případ,“ říká lékař Grigorii Iaroshenko.
Nikdo si tohoto muže nevyzvedl a tak míří na protialkoholní záchytnou stanici. Čeká na něj poslední volné lůžko.
Blíží se jedna hodina ranní a kapacita záchytky je zcela naplněna. Tentokrát jsou pacienti klidní. Nedávno ale agresivní pacient zdemoloval zařízení pokoje záchytné stanice, ohrozil jiného klienta a rozbil dokonce okno.
Podle informací televize Nova ani jeden ze tří z mužů, které tuto noc na záchytce přijali, neuhradil poplatek 3 000 korun za ošetření a pobyt. Ráno brány záchytky opustili po svých.
Související obsah
Existují ale i příběhy s dobrým koncem. „Jsem osmým rokem abstinující alkoholik, závislák, po ústavní léčbě. Před touto léčbou jsem žil hrozně, jako alkoholik. V posledních letech před léčebnou, to byli tři flašky alkoholu denně, takže litr a půl tvrdého, týden v kuse, každý den,“ vypráví svůj příběh abstinující alkoholik Lukáš Farský.
Podle jeho sov je důležité nebát se říci si o pomoc. „To je důležité, já jsem se strašně bál, styděl jsem se za to a pochopil jsem, že vložit se do rukou terapeutů, nechat se zavřít do psychiatrický nemocnice, to je ta cesta,“ dodal Farský.
eva, TN.cz
Reklama
Reklama
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Reklama
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Reklama