Poslankyně o atmosféře ve Sněmovně. Mám pro strach uděláno, říká Decroix

Eva Vaňáčová, Bára Divišová

7. 3. 2026, 14:57

Za diskuzní stůl pořadu Za pět minut dvanáct s moderátorkou Bárou Divišovou usedly Renata Vesecká, předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny za Motoristy a bývalá nejvyšší státní zástupkyně, a proti ní Eva Decroix, místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti. Hovořily o ženách v dolní komoře Parlamentu i možnosti snížení hranice trestní odpovědnosti.

Renata Vesecká je ve Sněmovně coby poslankyně nováčkem. Do dolní komory Parlamentu chodila i před získáním mandátu, a tak ji mnohdy vyhrocená atmosféra plná slovních invektiv nijak nepřekvapila. „Došlo k posílení ženského prvku, takže věřím, že to je jenom takový dozvuk toho, co probíhalo,“ doufá Vesecká.

Drsnější prostředí ve Sněmovně nepřekvapuje ani Evu Decroix, která seděla v poslanecké lavici v minulém volebním období. Podle ní naopak větší počet žen poslankyň neznamená, že zákonodárci na sebe přestanou útočit. A nezmění to ani případná pravidla. „Jsem trošku opatrná myslet si, že když nastavíme jednacím řádem pevnější pravidla nebo třeba zúžíme prostor, že to povede k vyšší kultuře. Pozurážet někoho můžete i v rámci jedné minuty,“ tvrdí Eva Decroix s tím, že je osobní vizitka každého poslance, jak vystupuje.

Související obsah

22:20

Poslankyně dostaly drsné výhrůžné dopisy. Co přijde dál, bojí se Richterová

13. 2. 2026 Eva Vaňáčová E. VAŇÁČOVÁ

​„Jsou poslanci, kteří vystupují dlouze, ale vystupují věcně. Jiní poslanci třeba preferují práci ve výborech a další z toho dělají trošku show. A v okamžiku, kdy částečně Sněmovna slouží i jako jeviště pro sociální sítě, tak někteří poslanci mluví hlavně do kamery,“ pronesla Eva Decroix.

Situace ve Sněmovně se v poslední době měla vyhrotit více než kdy předtím. Některé pirátské poslankyně se nechaly slyšet, že se dokonce bojí po setmění chodit po chodbách. „Já absolutně takový pocit nemám. Nikdy jsem obavy ze slovního ani fyzického ataku neměla, rozhodně ne,“ reagovala Vesecká.

Strach nemá ani Decroix. „Já mám pro strach uděláno. Strach mám spíše někdy ze své vlastní reakce, co bych někdy někomu také mohla říct,“ poznamenala s nadsázkou. „Pokud se takto paní kolegyně cítí, tak je to asi možná na diskuzi v jejím poslaneckém klubu, aby se cítila lépe,“ řekla pak vážně Decroix.

Související obsah

02:20

Za vraždu prodavaček dostal mladistvý 9 let vězení. Soud mu nařídil detenci

24. 10. 2025 Adam Češner A. ČEŠNER

​Obě političky se věnovaly také tématu snížení hranice trestní odpovědnosti, které vláda zmiňuje i ve svém programovém prohlášení. Důvodem je rostoucí brutalita dětí a také incidenty, které páchají dospívající pod 18 let.

„Koalice se shoduje, že úprava snížení je v současné době na místě. Narůstá počet násilné kriminality, jednak nezletilců do 15 let, jednak mladistvých. Speciální pedagogové i sociologové říkají, že děti ve 14 letech už jsou dostatečně morálně i psychicky vyspělé pro to, aby svoji trestní odpovědnost unesly,“ sdělila Renata Vesecká.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podle ní mluví o hranici 13 let. „Osobně bych preferovala hranici 14 let. Okolní státy, jako je Německo, mají 14 let, Rakousko 14 let, Polsko má dokonce 12 let, Slováci 14 let, takže za mě je to 14 let. Ale je to věc diskuze, to téma je aktuálně na stole,“ poznamenala k tomu Vesecká.

Související obsah

01:58

Tejc navrhl snížení hranice trestní odpovědnosti. Chce to spíš prevenci, tvrdí opozice

3. 2. 2026 Zuzana Dumbrovská Z. DUMBROVSKÁ

​Eva Decroix s diskuzí souhlasí, má ale výhrady. „Neříkám, že se nemáme bavit o tom, že musíme reagovat na fenomén zvyšující se agrese. Jsem ale z té skupiny lidí, která bude říkat, abychom se věnovali příčinám zvyšující se agrese. Statistiky nehovoří jenom o dětech pod 15 let, ale i těch mezi 15 a 18 lety. My s těmi mladými musíme pracovat. To, že je dáme za mříže, neřeší příčiny. Já si fakt myslím, že je to plácnutí do vody, jestli 15 nebo 14, pokud nebudeme řešit celou tu situaci komplexně,“ myslí si Decroix.

Poslankyně Vesecká vidí velký nedostatek v chybějících detenčních centrech. „Což jsou ústavy, které nejsou věznicemi a nejsou psychiatrickými léčebnami. Jsou to ústavy, kde tresty vykonávají ti, u kterých byla shledána nějaká psychopatie, nějaké narušení a nemohou být z důvodu bezpečnosti a ochrany společnosti umístěni v psychiatrických léčebnách,“ uzavřela Vesecká.