Svět je na pokraji energetické krize. Státy už zavádějí přísná opatření

Ropná rafinerie ilustrační | Zdroj: Profimedia

Jakub Loukota

10. 3. 2026, 16:38

Válka v Íránu a s ní spojený masivní nárůst cen ropy vyvolal po celém světě obavy. Kvůli hrozící energetické krizi přijaly některé státy úsporná opatření. Například Maďarsko oznámilo přísný zákaz exportu paliv.

Světu hrozí nová energetická krize. Írán, který napadly Spojené státy a Izrael, patří mezi velké vývozce ropy a zemního plynu. Zároveň zablokoval Hormuzský průliv, kterým proudí z Perského zálivu až pětina světové ropy při cestě na světové trhy. Válka tak neovlivnila jen export ropy z Íránu, ale i z Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Kataru nebo Saúdské Arábie.

Výsledkem je masivní zdražování ropy i zemního plynu, jejichž ceny se nebezpečně blíží úrovním z roku 2022. Tehdy vypukla krize kvůli válce na Ukrajině a a s tím souvisejícím zdražování fosilních paliv proudících z Ruska. „V případě, že se podaří konflikt vyřešit do několika týdnů, můžeme čekat, že nebude mít větší efekty na globální a evropskou ekonomiku. Ale dlouhodobá krize může skončit výrazným šokem pro naši ekonomiku,“ řekl podle portálu Politico evropský ekonomický komisař Valdis Dombrovskis.

Představitelé států G7 svolali v Paříži setkání, aby se mohli dohodnout na tom, jak nejistou situaci ustát. I další státy chystají krizová opatření a hledají náhradní zdroje. Zdražení se pokouší využít i Rusko, jehož prezident Vladimir Putin instruoval ropné společnosti, aby navýšily ceny a pokusily se nahradit ropu a zemní plyn z Blízkého východu, píše portál Modern Diplomacy.

Související obsah

24:28

Válka v Íránu má nečekaného vítěze. Evropa udělala strategickou chybu, směje se Kreml

10. 3. 2026 Kryštof Duda K. DUDA

​Na úsporná opatření najelo například Maďarsko. Tamní ministr obchodu Márton Nagy na facebooku oznámil zákaz prodeje ropy, dieselu a benzínu s oktanovým číslem 95. Kromě toho také maďarská vláda oznámila zastropování cen paliva a využití strategických zásob pro potřeby státu.

Na možnost využití strategických zásob pohlížejí i další evropské státy. „Shodli jsme se na nutnosti použít potřebné nástroje ke stabilizaci trhu, včetně potenciálního uvolnění státních rezerv,“ uvedl podle portálu Euronews francouzský ministr obchodu Roland Lescure.

Do uvolnění zásob paliva se však Francie příliš nehrne, stejně jako Německo. „Jsme otevření využití zásob ropy, ale teď na to není vhodný čas,“ dodal německý vicekancléř Lars Klingbeil.

K radikálnějším krokům přistupují asijské státy, které jsou na ropě z Perského zálivu závislé. Například Bangladéš kvůli nejistému stavu uzavírá univerzity a zavádí palivo na příděly, informovala televize Al Džazíra. Tamní vláda také uzavřela i čtyři z pěti největších továren na výrobu hnojiv v zemi, aby mohla přesměrovat zemní plyn potřebný pro jejich výrobu do elektráren.

Související obsah

31:03

Růst cen paliv v Česku: Havlíček řekl, kdy stát ostře zasáhne

6. 3. 2026 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

​Podobně je na tom Pákistán. Ten zavádí práci z domova až pro polovinu státních zaměstnanců, kterým rovněž seškrtal příspěvky na benzín. Školy se na dva týdny uzavřely. Pákistán dále uvalil restrikce na mezinárodní cesty a zavedl dočasný zákaz prodeje automobilů, píše portál Yeni Safak.

I Thajsko šetří hlavně u svých zaměstnanců a budov. Zemi zbývají zásoby energií na 95 dní, během kterých budou státní zaměstnanci pracovat z domova. Vláda také přikázala občanům, aby využívali méně elektřiny. Jedná se především o omezení využívání klimatizací, které mají lidé nechat nastavené na 27 stupňů, a místo obleků nosit košile s krátkým rukávem, píše agentura Reuters.

Válka v Íránu může vyhnat ceny potravin rychle nahoru. Hrozí nová inflace, bojí se experti: