Opoziční poslanci chtějí omezit imunitu zákonodárců. Vztahovat by se podle nich měla jen na politickou práci, výroky a názory. Téma otevřeli po nedávném hlasování o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a šéfa Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání, které Sněmovna převahou hlasů koalice zamítla. Ke změně je potřeba ústavní většina, podporu by ale mohla mít u koaliční SPD.
Od roku 1993, kdy vznikla Ústava České republiky ukotvující nebývale rozsáhlou imunitu zákonodárců, se politici v desítkách případu snažili o její omezení. Toho jsme se dočkali v 2002, ale až v roce 2013 si poslanci i senátoři odhlasovali konec doživotní imunity a teď je chrání jen během trvání mandátu.
Imunita se ale dál vztahuje jak na projevy na půdě Sněmovny a Senátu, tak i na stíhání ve věcech trestních, které s prací poslance nemusí souviset. A právě tohle chtějí navrhovatelé z Ústavy ČR dostat.
Starostové chtějí mít návrh na omezení imunity připravený zhruba do měsíce. Poté chtějí otevřít debatu jak s opozicí, tak s koalicí. „Každopádně chceme, aby výrok každého politika, který řekne ve Sněmovně v rámci své práce, byl opravdu chráněn před nějakým zneužitím v rámci soudní moci, ale rozhodně si nemyslíme, že přestupek anebo to, že je podezřelý z nějakého podvodu, je něco, co by měla krýt imunita,“ sdělil předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
„Imunita má svůj smysl, ale pojďme se bavit o tom rozsahu, Kateřina Stojanová k tomu v týdnu pořádá odborný kulatý stůl, neměla by platit pravidla jinak pro lidi a jinak pro politiky, já se jako nadčlověk necítím,“ vzkázal místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš.
„Myslím, že jde mnohem víc o to, abychom si v rámci Poslanecké sněmovny uvědomili, že imunita tady není nástroj proto, aby se politici schovávali před soudy a vězením,“ poznamenal předseda ODS Martin Kupka.
Z hnutí ANO zaznívají hlasy, které připouští alespoň otevřít debatu. Nejsou ale jednotné. „Určitě bychom o tom měli debatovat na Stálé komisi pro Ústavu ČR, pokud bude silný tlak ze strany opozice ji omezit, tak proč ne, ale smysluplným způsobem,“ reagovala předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO).
„Neznám návrhy těchto opozičních stran, ale zavání účelovostí na sto honů,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
A neshodnou se ani koaliční partneři. „My se domníváme, že stávající podoba imunity je dostatečná a není do ní nutné zasahovat,“ řekl předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný.
„Asi by měla zůstat imunita na politické projevy. Rozhodně není potřeba na to, jestli někdo řídí pod vlivem alkoholu nebo jestli působí nějakou trestnou činnost,“ míní předseda Sněmovny Tomio Okamura.
Imunita by podle odborníků měla sloužit hlavně jako pojistka proti stíhání z politických důvodů. „Ochrana parlamentního hlasování, parlamentního projevu, to je ten základ. Ve chvíli, kdy máte důvěru v robustní demokratický právní stát, tak v podstatě imunita nad rámec projevu a hlasování nemá valný smysl,“ vysvětlil ústavní právník Jan Kysela.
S omezením imunity pouze na výkon funkce a projevy ve Sněmovně, respektive v Senátu, souhlasí i prezident Petr Pavel.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz