Napětí kolem Íránu: Ekonom ukázal scénáře, jak se to promítne do cen jídla i energií

TN Live

23. 3. 2026, 14:40

Současný konflikt na Blízkém východě začíná mít stále viditelnější dopady i na českou ekonomiku. Ceny ropy od konce února výrazně rostou, spolu s nimi zdražují i pohonné hmoty. Vyšší ceny energií se postupně promítají do celé ekonomiky, od dopravy přes výrobu až po ceny potravin. Co můžeme v Česku v následujících týdnech a měsících očekávat? To v pořadu Nastartujme Česko probrala moderátorka Rebecca Diatilová s Petrem Dufkem, hlavním ekonomem Banky Creditas.

Pohonné hmoty

Kvůli konfliktu na Blízkém východě už i v Česku zdražily pohonné hmoty. Ale patrně to není konec. „Zatím je to jenom první fáze, ale obávám se, že velmi brzy uvidíme i tu druhou a třetí fázi. A to konkrétně v cenách zemního plynu pro domácnosti a v cenách elektrické energie,“ predikoval Dufek.

Zatím navíc není jasné, kdy se růst cen na pumpách zastaví. „Jestliže se dneska bavíme o cenách ropy 110 dolarů (asi 2 320 korun, pozn. red.) za barel, někdo říká, že to může být 150 (asi 3 160 korun, pozn. red.), pokud se ta situace vyhrotí, tak ještě uvidíme nepochybně nárůst cen u čerpacích stanic v řádech korun až v některých případech možná desetikorun,“ sdělil Dufek.

Dufek poradil i jednoduchý postup, jak odhadnout ceny pohonných hmot na benzínkách. Pokud by se skutečně cena za barel ropy dostala na 150 dolarů, můžeme si k současným cenám na čerpacích stanicích připočítat asi 15 korun. Pokud se to vezme opravdu zjednodušeně a orientačně, tak deset dolarů na barelu dělá asi tři koruny na totemu.

„Američané tlačí k otevření Hormuzského průlivu, kudy projíždějí tankery, vyhrožují zničením energetické infrastruktury v Íránu. Írán vyhrožuje zničením elektráren v zemích celého regionu, Izraelem počínaje až po Spojené arabské emiráty. Pokud bychom došli do fáze války, kdy to bude opravdu už ničivá válka, kdy se půjde po základech každé společnosti, což je energetika, tak potom ten scénář může být reálný,“ řekl Dufek k možnosti, že by se barel ropy obchodoval až za 150 korun.

Naopak pokud by se situaci podařilo rychle uklidnit a obchodní trasy by byly bezpečné, tak i přes určité chybějící kapacity by se mohla cena benzínu vrátit pod 40 korun za litr.

Související obsah

01:42

Trump odvolal ultimátum. Ve válce s Íránem měl nastat zásadní obrat

23. 3. 2026 Kryštof Duda K. DUDA

Plyn a energie

Konflikt na Blízkém východě ceny plynů a energií už ovlivňuje. Dufek vysvětlil, že vedle sebe existují jakoby dva trhy. „Představme si, že se obchoduje s plynem z minuty na minutu každý den, to je takzvaný okamžitý trh. Zároveň vedle toho existuje trh, kde se obchoduje s plynem s dodáním příští leden, únor, březen, za dva roky a tak dále, čili ten termínovaný trh,“ uvedl.

Válka zatím nejvíce ovlivňuje okamžitý trh. „Najednou začaly ty firmy, které ten plyn měly, spekulovat, že by mohlo být dobré přidat nějakou přirážku a prodávat ten plyn dráž. Jenomže tím, jak se ta válka prodlužuje a že už vlastně trvá čtvrtý týden, tak začal zdražovat i ten plyn pro příští a přespříští rok a třeba pro příští rok na leden už je dražší o 60 %,“ přiblížil.

Na termínovaném trhu obchodují především firmy, které pak dodávají plyn českým domácnostem. Proto je zdražování na tomto trhu nepříjemnou zprávou. Podle Dufka je jen otázkou, než se to promítne do ceníků.

Při rychlém ukončení konfliktu by ceny zase začaly klesat, podle Dufka se už ale zřejmě nevrátí na předchozí úroveň, na kterou jsme zvyklí, tedy asi 20 eur, což je přibližně 488 korun, za MWh.

Jak by se to mohlo projevit na zálohách pro domácnosti? Dufek udělal orientační odhad. „Plyn zdražil o 100 %, na okamžitém trhu z nějakých 30 dneska na 60 % a u termínovaného kontraktu o 60 %. Cena plynu se skládá z několika částí a ta tržní je zhruba polovina. Pokud vzrostla o 60 % celková cena na trhu, tak pro domácnosti cena může vzrůst, dejme tomu, o 30 %,“ míní.

K tématu ale ještě poznamenal, že zatím u českých dodavatelů energií není vidět, že by nějak měnili ceníky. Je tak možné, že by se při rychlém ukončení konfliktu pro domácnosti na výši záloh nic nezměnilo. Dufek ale v okamžitý konec války příliš nevěří.

Související obsah

02:11

České firmy hrozí zdražováním. Ropná a plynová krize dopadá i na ně

22. 3. 2026 Alexandra Zvárová A. ZVÁROVÁ

Potraviny

Podle Dufka by v tom nejčernějším scénáři mohly ceny potravin v Česku v průměru zdražit až o 10 %.

„Optimistický vývoj, že všechno skončí, na všechno brzo zapomeneme, tak tam si myslím, že bychom viděli maximálně nárůst třeba o tři procenta,“ odhadl.

Má smysl vládní zásah?

Na Dufka také směřovala otázka, jaké má vláda nástroje na tlumení dopadu zdražování a co by měla nyní dělat. „Teď řeknu něco, co se určitě nebude divákům líbit, ale v tuto chvíli bych řekl, ať nedělá nic. Ať si udělá cvičení, takovou přípravu na situaci, kdyby třebas mohly pohonné hmoty stát více než 50 Kč. A v tu chvíli mít tedy připravený scénář, kde třeba dojde ke snížení spotřebních daní,“ reagoval Dufek.

Upozornil na to, že při zdražení pohonných hmot se nezvedá výnos ze spotřební daně, ale jen z DPH. Čím více bude draho na pumpách, tím větší bude mít vláda pro úpravu spotřební daně.

„Čili mít připravený scénář na tuto variantu, že by pohonné hmoty zdražily nad 50 korun, a to snížení spotřební daně. Co se týče cen energií, elektřiny a zemního plynu, pokud by se situace vymkla, tak si myslím, že by bylo rozumnější zapracovat na dani z přidané hodnoty spíše než na dotacích. Protože po těch zkušenostech, které máme za sebou, ty dotace nejsou zrovna nejefektivnější variantou,“ shrnul Dufek.

Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.