Česko v minulém roce podle výroční zprávy NATO splnilo závazek vydávat na obranu 2 % HDP. Výsledek ještě projde auditem, podle šéfa Aliance Marka Rutteho ale bude zvyšování výdajů na obranu v příštích letech prioritou. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) je přesvědčen, že i letos Česko závazek splní.
Hranici 2 % HDP vydaných na obranu v minulém roce Česko těsně překonalo. I tak se ale pohybuje mezi státy ve spodní polovině tabulky. Premiantem je Polsko.
„NATO je dnes silnější než kdykoli předtím v roce 2025. Všichni spojenci poprvé splnili cíl dohodnutý v roce 2014 investovat do obrany alespoň 2 % svého HDP a mnozí šli mnohem dál,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Jsem rád, že se všichni snažíme dávat 2 %, a moje vláda se snažila, aby i v tom dalším roce to byla nejen 2 %, ale 2,35 %, bohužel vláda Andreje Babiše to snižuje. Nechápu to, jde o naši bezpečnost, naši obranu,“ poznamenal bývalý premiér Petr Fiala (ODS).
Přestože výroční zpráva tvrdí, že všechny státy alianční závazek splnily, ve skutečnosti jde pouze o odhad NATO. „Jde o údaje, které ještě neprošly vnitřním auditem Aliance. Berme je jako vysoce indikativní, ale předběžné,“ reagoval ministr obrany Jaromír Zůna.
Bývalá vláda vykázala jako obranné výdaje i některé z jiných kapitol rozpočtu, podobně jako ta současná. Nynější kabinet má v kapitole obrany necelých 155 miliard korun, dalších 20 miliard pak plánuje vydat třeba na dopravní stavby, které by mohly být brány jako související vojenské výdaje.
„Je to rozpočet vysoce proinvestiční, pokud jde o ty výdaje procentuální, vlastně je to obdobné jako v loňském roce, velmi blízké. Argumentovat tím, co se nám neuzná v roce 2026, je dosti předběžné. Raději bych se na to díval, jestli to naplňuje bezpečnostní potřeby Česka,“ uvedl ministr Zůna.
„Mě úplně rozbilo minulý týden, když jsem se dočetl, že některé výdaje, které Česko chce předkládat Alianci, je třeba zlepšení vlakové trati do Karlštejna. Nevím, jestli proti kybernetickým útokům nebo neschopnosti bránit se dronovým útokům, nám pomůže vlak do Karlštejna,“ prohlásil k tomu poslanec za Piráty Ivan Bartoš.
„Je jasná jedna věc, pokud letos plní všichni 2 % HDP a z toho příštího roku bude počítáno s tím, že nějaká země nesplní 2 %, tak to určitě neujde pozornosti všech států včetně Spojených států,“ domnívá se bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Také vláda Andreje Babiše (ANO) mluví o tom, že závazek 2 % je pro ni klíčový. Rutte ale bude chtít na červencovém summitu v Turecku znát konkrétní plán navyšování výdajů až na 5 %. To už kabinet odmítl. „Nedělejme si iluze, že summit NATO je formát, na kterém by se diskutovali nějaké detaily. Tam se budou řešit nejzávažnější otázky bezpečnosti ve světě,“ řekl k tomu Zůna.
„Vláda Andreje Babiše by se mohla podívat, jak jsme to měli nastavené my – bylo to prorůstové, každý ví, že to pohání i český průmyslu a ekonomiku,“ nechal se slyšet předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Původně měl, podle zvyklostí, delegaci na summitu NATO vést prezident Petr Pavel. Premiér Babiš ale nakonec uvedl, že ji povede sám.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz