Krize způsobená válkou na Blízkém východě má pro ekonomy nečekanou oběť – luxusní evropské značky, kterým prudce klesají prodeje i hodnota akcií. Chybí jim zisky například z prodejen ve Spojených arabských emirátech, které se staly opakovaně cílem íránské odvety, ubyly ale také nákupy na letištích. Přitom třeba covidovou krizi přečkaly tyto firmy bez větších problémů.
Obvykle tam zamíří asi sto milionů návštěvníků ročně, v posledních týdnech jsou ale chodby nákupních středisek v Dubaji poloprázdné. Od začátku války v Íránu jejich návštěvnost klesla až o polovinu a s tím i prodeje luxusního zboží.
„Stejně jako po covidu jsme viděli drobný boom, vzrůst těch nákupů, tak můžeme čekat, že jakmile se znova obnoví doprava do Dubaje, tak tam zase lidé začnou nakupovat o něco více,“ říká ekonom Petr Bartoň.
Perský záliv byl v posledních letech pro luxusní průmysl jedna z mála oblastí, kde jeho prodeje spolehlivě rostly. Negativní vývoj tržeb teď výrazně oslabuje akcie jednotlivých společností.
Například gigantovi LVMH, pod kterého patří desítky drahých značek, se cena za jednu akcii propadla mezi únorem a březnem o 10 %. Hlavní akcionář LVMH Bernard Arnault byl přitom podle žebříčku Forbes ještě v letech 2023 a 2024 nejbohatším člověkem na světě. Letos je zatím na průběžném sedmém místě.
Stále méně lidí kupuje výrobky luxusních západních značek také v Číně. Jen za loňský rok tam třeba o švýcarské hodinky zájem klesl o 9 %. „Číňané se dobře naučili je kopírovat. Už si začali vytvářet svoje vlastní luxusní značky, a tím pádem ten zájem o luxus a vydělit se od ostatních skrze luxus neklesá, ale spíše se koncentruje na čínské značky,“ domnívá se ekonom Bartoň.
Hodináři se tak stále častěji spoléhají na spolupráce se světovými celebritami, aby jim pomohly vyniknout na soutěživém a nejistém trhu s luxusním zbožím.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz