Systém výchovných ústavů selhává, děti není kam umisťovat. Chystají se velké změny

Martin Hlaváček

22. 4. 2026, 14:51

Před několika měsíci jsme ve Střepinách odvysílali sérii reportáží z prostředí výchovných ústavů. Jejich činnost se stát v duchu trendu „dítě patří do rodiny“ snaží utlumovat. V jaké fázi reforma ústavní péče vlastně je?

Do diagnostického ústavu se nedostávají děti jen tak pro nic za nic. Končí v nich nezletilí s vážnými poruchami chování, agresivitou, závislostmi nebo s opakovanými konflikty se zákonem. S nimi pak pracují týmy pedagogů, psychologů i adiktologů.

Od roku 2016 ale stát začal prosazovat změnu: co nejvíc dětí přesunout z ústavní péče do rodin. Spolu s tím se tak začala omezovat i kapacita samotných zařízení, i právě těch diagnostických a výchovných.

Jedním z těch, která již brány uzavřela úplně, bylo to v Chrastavě. Mělo sice problematickou minulost, v 90. letech tam došlo k tragédii, kdy chovanci zavraždili vychovatelku, přesto ho místní vnímali jako důležitou součást systému. Děti odtamtud odcházely s dokončeným vzděláním a dokázaly se vrátit zpět do běžného života.

Související obsah

Ústavní soud nařídil znovu prošetřit kauzu možného týrání dětí s duševním postižením

7. 4. 2026 Martin Švec M. ŠVEC

​Problémy se začaly prohlubovat až po změně vedení před deseti lety. „Tady byly ty nejhorší případy z celé republiky, ale lidé si práce učitelů a vychovatelů vážili. Zlom nastal v roce 2016. Na mimořádně bouřlivém zastupitelstvu s ministryní školství Kateřinou Valachovou (tehdy ČSSD), která oznámila, že ústav zruší. To zrušení ale nebylo stoprocentní,“ připomněl senátor a starosta Chrastavy Michael Canov (SLK).

Výchovný ústav v Chrastavě se podle starosty stal obětí systému. Tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová totiž rozhodla o snížení počtu chovanců a dům zůstal z větší části prázdný, a tak se starosta po několika letech rozhodl jeho provoz ukončit.

OSPOD nemá děti kam umisťovat

To prý ale roztočilo kolotoč problémů. Již před rokem a půl jsme ve Střepinách upozorňovali, že výchovné ústavy jsou přeplněné a orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nemají kam další děti umísťovat.

„Od září minulého roku do ledna letošního roku to bylo asi 180 žádostí. Z toho jsme byli schopni umístit 60. Zbytek dětí zůstává bez pomoci. Je to strašně nezodpovědné vůči těm dětem. Když zavřeme nemocnice, tak nemocní zmizí? Nezmizí, zůstanou doma a budou se trápit stejně jako ty děti. Dítě sice patří do rodiny, ale jsou situace, kdy to dítě tam nemůže být, protože je tam ohrožené,“ upozornila ředitelka diagnostického ústavu v Praze 2 Petra Primulová.

Související obsah

01:46

Ročně se v Česku utopí asi 40 dětí. Plavání patří do školních osnov, tvrdí odborníci

18. 4. 2026 Aneta Czerweková A. CZERWEKOVÁ

​Po uzavření Chrastavy se ze 36 chovanců podařilo umístit do jiného zařízení jen 11, sedm se jich vrátilo do nefunkčních rodin a zbytek do běžných dětských domovů. „Nějak to funguje, protože ředitelé se snaží to ošetřit, ale ten režim a připravenost dětského domova je jiný. Vznikají problémy na rodinných skupinách, kde ty děti s poruchami chování jsou umístěné, a rozhodně to pro ně není dobré,“ řekl vedoucí odboru školství pro Ústecký kraj Roman Kovář.

„Měli jsme tu chlapce, který potřeboval velkou pozornost vychovatele v záchvatech. Byl agresivní vůči vychovatelům i dětem, vyhrožoval udušením polštářem,“ prozradil vychovatel Dětského domova Tuchlov Matěj Nergl.

Ministerstvo chce problém řešit

Ministerstvo školství prý o problému ví. Tento týden zmocněnec pro ústavní výchovu představil ministru Robertu Plagovi (ANO) návrh změn a prý pro ně od šéfa resortu získal podporu. Výchovné ústavy by se tak do budoucna měly personálně posílit a děti rozdělit do menších, specializovaných skupin. Oddělit by se tak měly ty s duševním onemocněním od těch, které jsou agresivní nebo mají vážné poruchy chování.

Podle zmocněnce pro ústavní výchovu by u dětí s různými diagnózami a u agresivních jedinců mělo dojít k rozdělení v rámci skupiny. Tedy v praxi by to znamenalo, že by jeden vychovatel měl na starosti maximálně čtyři děti. Slibuje si od toho zkvalitnění péče o dítě a také snížení tlaku na samotný personál.

Související obsah

01:43

Psychické problémy i špatná parta. Ředitelé popsali, proč děti chodí za školu

30. 3. 2026 Nikola Šťastná N. ŠŤASTNÁ

​Počítá se také s rozšířením některých zařízení. Vzniknout by v nich měla samostatná pracoviště pro děti, které už zvládají většinu svých potřeb samy, a nevyžadují tak častou péči vychovatelů.

„Nechceme nic rušit a bourat. Plošné a nárazové snížení kapacit pomůže zkvalitnit péči o děti, co tam jsou, ale zároveň to zvýší ohrožení dětí, které čekají na umístění. Počítá se s daleko větší podporou zaměstnanců jak v dětských domovech, tak v etopedických zařízeních. A to metodickou, vzdělanostní i supervizní. Také formou nabídky terapeutických výcviků. To je něco, co nám může odborníky opět přilákat. Rozhodnutí, která by plošně snižovala kapacity, tam se nevede debata vůbec,“ uvedl zmocněnec pro ústavní výchovu ministerstva školství Štěpán Jílka.

K plošnému snižování kapacit diagnostických a výchovných ústavů by už docházet nemělo. Kdy se ale slibované změny promítnou do praxe, není zatím jasné. Tým ministerstva je totiž teprve na začátku. Zmocněnec aktuálně objíždí jednotlivá zařízení a sbírá data potřebná pro úpravu systému. Otázkou ale zůstává, jestli vše opět neskončí jen u plánů podobně jako u dřívějšího slibu výrazně rozšířit pěstounskou péči.