APLIKACE TN.CZ
TN Live
Zajímavosti

Inflace sežrala růst mezd. V Česku patří propad kupní síly k největším v Evropě

Inflace sežrala růst mezd. V Česku patří propad kupní síly k největším v Evropě
Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia
Martin Klouda
Martin Klouda

Průměrná mzda v Evropě sice stabilně stoupala, ale inflaci posledních let překonat nedokázala. Reálná kupní síla tedy na kontinentu klesla, zatímco spotřebitelské ceny vzrostly. V Česku mzdy dokonce klesaly téměř nejvíce v Evropě. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu.

Srovnání nominálního růstu hodinových mezd s inflací ukazuje, že reálné hodinové mzdy v Evropské unii za posledních pět let klesly zhruba o 3 %, uvedl portál Euronews s odvoláním na data Eurostatu. 

Evropané si v roce 2025 vydělali v průměru více než v roce 2020. Hodinová mzda vzrostla z 21,5 eura na 26,2 eura, v přepočtu tedy z 524 korun na necelých 640 korun, jenže do toho vstupuje inflace. Ceny služeb a spotřebitelského zboží totiž vystřelily o více než 25 %, což způsobilo pokles kupní síly domácností o přibližně zmíněná 3 %.

Související obsah

Ve 12 z 30 sledovaných evropských zemí za období 2020 až 2025 platy a mzdy klesly. Ve zbytku zemí sice rostly, to ale automaticky neznamená vyšší kupní sílu. „Běžně používaný pojem hrubá mzda je zavádějící. To je smyšlené číslo, které nemá s ekonomií nic společného,“ uvedl analytik INESS Radovan Ďuran pro web tvnoviny.sk. 

Zdaleka největší růst zaznamenalo Bulharsko, kde mzdy vzrostly o 37,4 %. Výrazně tomu pomohl tamní zákon, který začal platit v roce 2023. Podle něj musí minimální mzda činit alespoň polovinu průměrné hrubé mzdy.

Na druhém místě skončilo Srbsko se 25,4 %. Třetí příčku sdílely Chorvatsko a Litva se 21,1 %. Největší pokles naopak zaznamenala Itálie, a to o 9,2 %, navzdory relativně slabé tamní inflaci.

Související obsah

Reálný růst větší než 17 % zaznamenaly tři další země mimo eurozónu, šlo o Rumunsko (19,7 %), Maďarsko (18,8 %) a Polsko (17,8 %). Naopak v rámci eurozóny zaznamenaly v daném období významný nárůst také Slovinsko (14,4 %), Lotyšsko (10,6 %) a Řecko (8,6 %).

V Česku se reálné mzdy propadly o 6,6 %. Podobně na tom bylo i sousední Německo, kde mzdy klesly o 3,2 %. V Rakousku pak šlo o pokles o 1,6 %.

Na Slovensku naopak mzdy mírně vzrostly, konkrétně o 1,2 %. Analytik Ďuran však opět upozorňuje, že samotná mzda neurčuje kupní sílu. Hrubá mzda je totiž pokrácena o různé náklady, které musí zaměstnavatel zaplatit. „To jsou třeba příspěvky na zdravotní pojištění a odvody na sociální pojištění,“ vysvětlil.

Související obsah

O ekonomické síle nevypovídá jen růst mezd, ale i jejich skutečná hodinová výše. Tady vede Lucembursko s částkou lehce přes 1 200 korun. Za ním následují Island s 1 150 korunami a Norsko s 1 120 korunami. Navzdory nejsilnějšímu růstu se na chvostu nachází Bulharsko s reálnou hodinovou mzdou zhruba 266 korun a hned nad ním Srbsko s prakticky totožnou částkou. Třetí odspoda je Rumunsko se 314 korunami.

Česko se navzdory zmíněnému poklesu drží kolem hranice 15 eur, tedy asi 365 korun. Slovensko je i přes růst zhruba na 346 korunách. V Německu jde o přibližně 840 korun, v Rakousku berou v průměru na hodinu 825 korun hrubého a v Polsku 380 korun.

Související obsah

Ze statistiky tak vyplývá, že nejvyšší procentní růst reálných hrubých hodinových mezd často vykazují země, kde jsou mzdy v nominálním vyjádření nižší. Z ekonomického hlediska je totiž pro stát jednodušší zvýšit hrubou hodinovou mzdu ze 140 korun v roce 2020 na 256 v roce 2025, jako to udělalo Bulharsko, než posunout částku ze 700 korun na 840, což se povedlo Německu. 

Nezaměstnanost roste, firmy nenachází zaměstnance. Expert rozebral, čím to je (4/2026):

TN.cz

K tématu Zajímavosti

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz