Někdejší šéf Kremlu Dmitrij Medveděv se ostře pustil do Německa. Zpochybnil legitimitu jeho sjednocení a pohrozil, že otevřená konfrontace s Ruskem by skončila úplný zničením země. Zároveň naznačil, že válka by znamenala konec evropské civilizace.
Ruský exprezident Medveděv po čase opět pohrozil Evropě. V článku, který vydala ruská propagandistická televizní stanice RT, se ostře navezl do Německa, které obvinil ze snahy získat jaderné zbraně. Podle něj by to byl pro Rusko důvod k útoku.
„Nebezpečí, že Německo jaderné zbraně získá, je pro Kreml důvodem k válce. Ale i konvenční válka bez jaderných zbraní by pro Německo skončila naprostým zničením,“ vzkázal Medveděv. „Pokud by došlo k nejhoršímu scénáři, znamenalo by to konec evropské civilizace, zatímco naše vlastní existence by pokračovala,“ dodal.
Ruský politik také zpochybnil legitimitu znovusjednocení Německa, ke kterému došlo po pádu železné opony v říjnu 1990. „Referendum o znovusjednocení se nikdy nekonalo, a proto bylo právně sporné,“ uvedl Medveděv. Referendum přitom nebylo nutné ani podle mezinárodního, ani podle německého ústavního práva. Znovusjednocení obou zemí tehdy musela potvrdit dvoutřetinová většina v Lidové sněmovně, Spolkovém sněmu a Spolkové radě.
Medveděv na Evropu ostře útočí opakovaně. V lednu uvedl, že si dokáže představit únosy západních lídrů po vzoru americké operace ve Venezuele. V minulosti se také ostře navezl do české senátorky Miroslavy Němcové (ODS). „Z celého srdce jí přeju, aby zahynula v krvavých vírech nového pražského jara,“ napsal bývalý ruský prezident na telegramu.
Německo se při znovusjednocení zavázalo, že nebude usilovat o jaderné zbraně. Ve světle událostí v posledních letech, zejména po zhoršení vztahů se Spojenými státy, se ale otázka jaderného odstrašování ocitla na stole. Nejedná se přitom jen o Německo. Jak píše Euractiv, kancléř Friedrich Merz jedná s dalšími evropskými mocnostmi o zavedení celoevropské jaderné obrany.
Merz podle Reuters prohlásil, že Německo má sice zakázáno vyvíjet vlastní jaderné zbraně, jeho závazky se ale nevztahují na společném programu se zeměmi, které jaderným arzenálem disponují, například s Velkou Británií a Francií.
Ruská vojenská přehlídka v Den vítězství byla tentokrát o dost skromnější. Podle expertů byla důvodem obava z ukrajinského útoku:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz