APLIKACE TN.CZ
Domácí

Bludný kruh rodin z ubytoven. Reportér zkusil život samoživitelů, výsledek je deprimující

Putují po azylových domech nebo po mnohdy předražených ubytovnách. Tam řada rodin také vychovává děti. A když se z takového prostředí chtějí dostat do normálního bydlení, často naráží, zejména pokud jsou v exekuci. Jak zjistil reportér pořadu Střepiny Martin Hlaváček, s těmito nájemníky nikdo smlouvu uzavřít nechce, i kdyby zaplatili nájem na tři roky dopředu. Jaká budoucnost ale děti vyrůstající na ubytovnách může čekat? A pomůže v praxi zákon o podpoře bydlení?

Podle odborníků 90 % lidí z ubytoven a azylových domů je zatíženo exekucemi. Jakmile si začnou hledat nájemní bydlení, často narazí na problém. Majitelé domů a bytů takové lidi nechtějí. Zdálo se to jako přehnané, a tak si reportér našel tři inzeráty a zavolal na ně.

„Vy pronajímáte byt ve Vysočanech, volám dobře? Máte ho volný?“ zeptal se. „Ano, ten máme volný,“ ozvalo se na druhé straně. „Jsem otec samoživitel se třemi dětmi. Žiji v azylovém domě. Bohužel mám exekuce,“ sdělil reportér. „Ty dávky překážka nejsou, ale exekuce jsou bohužel,“ odmítl ho realitní makléř. 

Související obsah

​Stejnou odpověď obdržel i u dalších dvou inzerátů, na které reagoval. „Majitelé se koukají do registru dlužníků a tím pádem zjistí, že dotyčný má exekuci, a ten náš klient nemá šanci získat bydlení. Může získat jen magistrátní anebo jde na ubytovnu,“ říká ředitelka azylového domu Otevřené srdce Michaela Nováková. 

Z jednoho azylového domu do dalšího 

Sehnat nájemní byt se snaží i paní Lucie. Se čtyřmi dětmi a manželem žije na ubytovně v jedné místnosti, kterou si svépomocí přepažili dřevem.

„Snažíme se dost dlouho, cca zhruba rok se snažíme najít bydlení. Není to tak, že se ptáme někoho, spíš je to, že sami hledáme přes inzeráty, nadace, co nám pomáhají. I pro ně je to obtížné sehnat, protože jsme početná rodina. Jak jsem se zmínila, že jsem na úřadu, že nepracuji a platil by mi to Úřad práce, už to se jim nelíbilo,“ popsala situaci paní Lucie. 

Často se stává, že kolují z jednoho azylového domu na druhý, co je horší. Místa nejsou a často také končí na ulici, takže ten člověk se snaží naskakovat jednou, podruhé a potřetí a pak ztrácí naději. Týká se to rodin s dětmi a u dětí dochází ke kočování s tou maminkou,“ vysvětluje fungování začarovaného kruhu manažerka pro sociální advokacii v Charitě Česká republika Iva Kuchyňková.

Související obsah

​Lidé, kteří několik měsíců, či dokonce let shání vlastní bydlení a nedaří se jim, svou snahu nakonec vzdají. To ale není případ Lucie, která se i po roce hledání nevzdává, nicméně šrámy na duši jí zůstaly.

„Oplakala jsem to několikrát po večerech, když všichni spali, včetně manžela. Přijde den, kdy to poznají v rodině i děti, že mě něco trápí. Musím fungovat dál, spíš se rozbrečím po večerech,“ svěřila se paní Lucie. 

Doplácí na to dětská psychika

Sociálně slabé rodiny s dětmi systém ponechává na okraji společnosti, což se pochopitelně propisuje do dětské psychiky. „Je to traumatizující záležitost. To dítě poškozují a mění mu strukturu funkcí v mozku. To období druhého roku věku je obdobím, kdy je více zranitelné, a je to krizové období, kdy ty události mají větší dopad na ty děti,“ objasnil lékař z psychiatrické nemocnice v Bohnicích David Adam.

Související obsah

​Protože tyto ohrožené skupiny systémově nepodporujeme, vyrůstají nové generace, které s největší pravděpodobností půjdou ve stopách svých rodičů. Hrozí tedy, že v dospělosti bude většina těchto lidí odkázaná na systém a budou žít po ubytovnách a azylových domech, v horším případě na ulici.

„My jsme si právě toho vědomi, proto jsme vytvářeli zákon, který tady desítky let nebyl. Zákon nabývá účinnosti 1. 1. 2026, nicméně vzniknou pouze kontaktní centra pro bydlení. Samotné byty budou přidělovány až po posouzení Úřadu práce. Rozhodně nikdo nebude vyloučen jen proto, že má exekuce,“ vyjádřila se náměstkyně ministra pro místní rozvoj Barbora Stašková. 

S novým zákonem se také očekává, že v první vlně bude kapacita volných bytů pro 300 tisíc lidí. Ideální by však bylo, kdyby zadluženost v Česku klesla na minimum. V současné době je situace taková, že asi každý 15. člověk, kterého potkáte na ulici, má alespoň jednu exekuci.

Proti tomu by mohla jít novela zákona o oddlužení. Lidé, kteří v roce 2026 zažádají o oddlužení, nebudou muset insolvenci splácet pět let, ale jen tři roky a zanikne také povinnost uhradit minimálně 30 % všech dluhů.

kak, TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz