APLIKACE TN.CZ
TN Live
Domácí

Alzheimerem budou trpět statisíce lidí. Pacientů má přibývat

Martin Hlaváček
Martin Hlaváček

Počet pacientů s civilizačními onemocněními přibývá. Například Alzheimerovou chorobou bude podle odhadů v roce 2050 trpět až 400 tisíc lidí. Jak je Česko připraveno na nápor nových pacientů? A dočkáme se léků, které nejen tuto nemoc zastaví?

Zprvu si ani nemusíte všimnout, že se s vaším tělem něco děje. Fáze, která může trvat třeba i 20 let. Přesně takhle plíživá je Alzheimerova choroba, která často bývá spojena s některou formou demence.

Nejohroženější skupinou jsou lidé nad 65 let. „Má dlouhou fázi, kdy se v mozku začne měnit metabolismus a nemocný si toho nevšimne. Ani jeho okolí. Poté, co se vytvoří jedna bílkovina, říká se jí amyloid, tak teprve pak má pacient obtíže,“ sdělil vedoucí kognitivního centra neurologického centra Fakultní nemocnice Motol Jakub Hort. 

„Hlavním příznakem je krátkodobá paměť, co bylo před okamžikem, například co jste dělal dnes ráno nebo před deseti minutami. Kromě poruchy paměti se setkáváme s poruchou řeči,“ doplnil Aleš Bartoš, neurolog nemocnice Královské Vinohrady.

Jakmile se nemoc rozjede naplno, lidé jsou v plné míře odkázáni na své okolí. Pacientům často zůstávají jen vzpomínky na dobu, když ještě byli zdraví. „Jsem tu dva roky. Já chodila na směny do práce. Když bylo volno, jezdila jsem k mamince na zahrádku, tam jsme dělali. To je mi líto, to už nikdy nebude, co bylo,“ řekla Božena Ulmanová, klientka domu se speciálním režimem.

Související obsah

„Já jsem tu dělala 30 let a vždycky jsem říkala, že se sem nechci dostat, protože tady to bylo dříve ošklivé, za komunistů. Nepustili mě vyučit se švadlenou, tak jsem tu dělala v prádelně, dnes jsem se tam byla podívat a je to něco úplně jiného,“ popisuje další klientka Jaroslava Michálková.

„Na základě studie odhadujeme, že na konci roku 2025 u nás žilo s nějakou formou demence 183 tisíc lidí. Alzheimerova nemoc je ta nejvýznamnější příčina demence. Toto je role politiků, ti by to měli spočítat a říct veřejnosti, na co se má připravit, pro koho jsou tyto domovy určené. Víme, že už teď je lůžek nedostatek,“ dodává ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová.

Domy se zvláštním režimem, kam nejčastěji míří lidé s Alzheimerovou chorobou, jsou téměř všude plné. Na umístění se čeká minimálně rok. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí je vyčleněno pro tyto pacienty 47 tisíc lůžek napříč republikou.

Související obsah

Do statistik se ale započítávají i některá místa v domovech pro seniory, kde se dokážou postarat o klienty v počáteční fázi nemoci. Skutečná kapacita specializovaných zařízení je tak výrazně nižší, přibližně 27 tisíc lůžek.

„To budou úkoly v tomto volebním období, připravit návrh úpravy dlouhodobé péče. Jedna věc je investice do nových kapacit, nejen do pobytových, ale i terénních a ambulantních. Druhá oblast je i zaměření se na nové technologie, třeba digitalizaci. Ministerstvo nyní realizuje projekt Sociální a zdravotní data (SZ DATA). Budeme se snažit propojit data, která má resort práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví. Často totiž nevíme, že někteří lidé s diagnózou nejsou uspokojeni z hlediska sociálních služeb,“ okomentoval situaci David Pospíšil, náměstek člena vlády na MPSV.

Výstavba nových objektů je věc jedna, ta druhá je, kde sehnat personál, kterého je už dnes v sociálních službách nedostatek. „Přímá péče je velmi těžká, náročná psychicky i fyzicky, a co si budeme říkat, není adekvátně ohodnocená, i když vláda nedávno schválila navýšení platů a mezd. Současně je třeba vnímat to, že péče se mění. Sice budeme potřebovat více zaměstnanců, ale přicházejí nové technologie, které snižují nárok na personál. Asistenční technologie může pomoci i v personálním nedostatku,“ dodal Pospíšil.

Související obsah

Nových pacientů nejspíše bude přibývat, i proto lékaři apelují na prevenci a včasné odhalení nemoci. A to třeba pomocí samovyšetření, které dokáže upozornit na zvýšené riziko ještě před prvními příznaky. Pokud vyjde pozitivně, mělo by člověka nasměrovat k odborníkovi, který může včas zahájit léčbu a průběh nemoci zpomalit.

Samovyšetření odborníci doporučují lidem starším 50 let. „Například aplikací Terrapino. Výhledově očekáváme, že nejdříve bude člověk vyšetřen digitálně a poté bude mít kontakt s lékařem,“ sdělil Jakub Hort, vedoucí kognitivního centra FN Motol.

„A tak jsme si řekli, že by se lidi dali vyšetřit pomocí aplikace Digidiage. Je to revoluční hlasová aplikace, počítač na vás mluví a dává instrukce, co máte dělat. Je to takový rozhovor, ono vás to vyšetří a automaticky vyhodnotí,“ doplnil Bartoš.

Související obsah

„Vyvíjíme léky pro přesně definované podskupiny v oblasti Alzheimerovy nemoci. V této oblasti se objevily dva nové léky, které ale nebudou vhodné pro všechny. Je naděje, že by v prvním čtvrtletí příštího roku tyto léky byly hrazené,“ informoval Hort.

Části pacientů s Alzheimerovou chorobou tak do budoucna svítá naděje. Nová léčba sama o sobě ale problém nevyřeší. Z více než 183 tisíc pacientů by ji podle odborníků mohlo využít asi 20 tisíc lidí.

Vedle nových léků tak bude potřeba i více odborníků, větší kapacity a systém, který dokáže nemoc zachytit včas a zajistit pacientům potřebnou péči. Zda se to podaří, ale nebude záležet jen na vědě a medicíně. Stejně důležité bude, jestli se změny, dlouho slibované napříč politickým spektrem, podaří převést z plánů do praxe.

mrt, TN.cz

K tématu Domácí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz