Lídři členských států NATO ve středu jednali hlavně o posilování obrany. Několik zemí v čele s Velkou Británií a Francií se dohodlo na společném nákupu zbraní za zhruba bilion korun. Členské státy se také zavázaly poskytnout další vojenskou pomoc Ukrajině. Česko ale zatím jako jediné oznámilo, že se k podpoře nepřipojí.
Někteří evropští členové Aliance přijeli do Ankary plní nejistoty. Generální tajemník NATO Mark Rutte sice zdůrazňoval, že řada členských států zvládla výdaje na obranu zvýšit, amerického prezidenta Donalda Trumpa to ale příliš neoslnilo.
Nejvíc se obouval do Španělska, s nímž už prý nechce mít nic společného. Znovu také zopakoval svůj zájem o zisk Grónska. A stěžoval si také na neochotu spojenců pomoci mu s válkou v Íránu.
Naopak nečekaně vstřícný byl Trump k Ukrajině. Oznámil, že Spojené státy americké umožní Kyjevu vyrábět systémy protivzdušné obrany Patriot na vlastním území.
Kyjev také od členských států NATO získá další vojenskou pomoc ve výši zhruba jednoho bilionu a sedmi set miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale oznámil, že Česko se na ní podílet nebude. „Zavázali jsme se, že Ukrajině nebudeme dávat peníze,“ vysvětlil.
I přes různé neshody se ale všechny státy Aliance nakonec dohodly na dodržování zásady kolektivní obrany a její evropští členové se zavázali přebrat větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost. Oznámili například nové zakázky za 50 miliard dolarů (přes bilion korun).
Za hlavní nebezpečí pro stabilitu zemí NATO označilo společné prohlášení Rusko a terorismus. „Spojenci znovu opakují, že Írán nesmí nikdy vlastnit jaderné zbraně, a vyzývají Írán, aby plně respektoval svobodu plavby v Hormuzském průlivu,“ píše se v něm dále.
„Těšíme se na naše další setkání,“ píše se v prohlášení také. Zahraniční média ovšem spekulují, že kvůli Trumpovým ostrým postojům by se konání summitu příští rok mohlo vynechat.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz