Neobvyklým kutilským počinem se rozhodl řešit zastupitel z Prahy 5 a jeho kolegové problémy s lidmi bez domova na pražském Barrandově. Několik laviček svépomocí upravil tak, aby na nich nebylo možné ležet. Snahy o řešení problémů s bezdomovci místní vítají, úpravu laviček už tolik ne.
Velmi nezvykle vypadá po kutilském zásahu místních politiků dvojice laviček na Trnkově náměstí na Barrandově. Místní politik se rozhodl lavičky upravit tak, aby se na nich člověk nemohl pohodlně natáhnout.
„Lidé si pořád stěžovali, že tam polehávají lidé, kteří se tam chovají tak, že to není úplně dobré pro to, když tam chodí děti do školy. Že tam se konzumuje alkohol a polehávají tam lidé, kteří jsou ve velmi neutěšeném stavu,“ vysvětluje zastupitel Prahy 5 Milan Vrkoč (SEN 21).
Záměr omezit pobyt lidí bez domova sice lidé vítají, způsob provedení by ale zřejmě designerskou soutěž nevyhrál. Některým se oprava vůbec nelíbí. Kritizují hlavně to, že dělníci nevyměnili celé poškozené prkno, ale pouze jeho část. Podle nich lavička působí nevzhledně a spíš patří na skládku než do veřejného prostoru.
Na jedné z opravených laviček navíc zůstává vyčnívající šroub, o který by si podle místních mohl někdo snadno zachytit nebo natrhnout oblečení. Vrkoč po telefonu uznává, že jde o provizorní řešení.
Jiní obyvatelé naopak úpravu vítají. Podle nich pomohla omezit zdržování bezdomovců, kteří na lavičkách podle jejich slov trávili celé dny a popíjeli alkohol. Někteří lidé navíc považují provedenou opravu za povedenou a praktickou. Podle některých by se mělo k problému s lidmi bez domova přistupovat jinak.
„Zastupitelé mají mnohem více možností, jak se o nějaké věci zasadit,“ říká radí Prahy 5 Lubomír Brož (ANO).
„Je to, jako když uděláte bodce proti holubům na sochách a to samý uděláte proti lidem. Jsou to všechno sociálně patologické problémy, které musí mít nějaké systémové řešení,“ míní sochař, pedagog a obyvatel Prahy 5 Pavel Karous.
„Správným řešením je zajistit dostatečné služby, zajistit hygienická centra, kde by se lidé bez domova mohli dát do pořádku,“ vysvětluje radní pro sociální věci Prahy 1 Ivana Antalová (nestr.).
Lidé bez domova trápí pražské městské části v posledních letech stále častěji. „Jedním z těch důvodů může být mohutnější výstavba v jednotlivých místech Prahy, kde lidi bez domova v minulosti v různých nevyužívaných lokalitách brownfieldech přespávali a zdržovali se tam,“ zamýšlí se vedoucí sociálních služeb pražské pobočky organizace Naděje Aleš Strnad.
Bez střechy nad hlavou v Česku podle posledního sčítání přežívá téměř 12 tisíc lidí. V Praze jich může být až 4,5 tisíce.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz