Rozsáhlé lesní požáry sužují zejména jih Evropy. Evropská unie proto přišla s postupy, které by mohly takové katastrofy do budoucna mírnit nebo jim ideálně zcela předcházet. Jedním z klíčových bodů je třeba lepší nakládání s odumřelou vegetací.
Odumřelé a suché stromy, trávy a křoviny. To vše působí jako palivo pro ohnivé katastrofy. Existují ale způsoby, jak požárům lépe předcházet. O tom mluví například Nová strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030. Má nabádat místní komunity a hospodáře k větší práci právě s odumřelou vegetací.
Kvůli odlivu lidí z venkova do měst zůstávají zemědělské půdy opuštěné, a navíc ubývá i lokálních hasičských sborů. Požárům pomáhá i dlouhodobé odvodňování bažin nebo sázení monokulturních lesů, kde dominuje jeden druh stromu.
Odborníci doporučují i například prořezávání lesů, což je dlouhodobě udržuje zdravější. V současné době může pomoci také satelitní a dronové monitorování. Uvažovat lze i o návratu větších býložravců do krajiny, aby spásali nadbytečnou vegetaci.
„Na druhou stranu, pokud těch požárů vznikne moc a budou tyhle podmínky ještě horší než v současnosti, tak žádná adaptační opatření – ani co nejlepší technika, jako jsou drony, letadla, vrtulníky – vám nemusí vůbec pomoci. Jedna z těch nutných cest je zmírňování nárůstu teploty vzduchu, které nyní pozorujeme,“ řekl vědecký pracovník ústavu Czechglobe Pavel Zahradníček.
A mění se i počasí. Ve Francii dokonce vznikají ohnivá tornáda. „Tyto požáry vykazovaly některé extrémní jevy, včetně takzvaných ohnivých tornád neboli ohnivých vírů. Tyto jevy mohou způsobit rychlé šíření ohně a drastické změny v podmínkách hoření, což komplikuje zásah hasičů,“ mínil profesor z Polytechnického institutu ve Worchesteru James Urban.
Vědci očekávají, že velké požáry zaměstnají hasiče na některých místech Evropy i v srpnu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz