Válka na Ukrajině už dávno neprobíhá jen na frontové linii. Vedle rozsáhlých raketových a dronových útoků stále častěji sledujeme také cílené operace přímo na ruském území. Přibývá atentátů na představitele armády i obranného průmyslu, zatímco Moskva pokračuje v intenzivních útocích na ukrajinská města. Změní se způsob vedení války? Jaké cíle obě strany těmito operacemi sledují a co mohou znamenat pro další vývoj konfliktu? O tom ve vysílání TN Live hovořila moderátorka Kristina Kloubková s analytikem Asociace pro mezinárodní otázky Pavlem Havlíčkem (TOP 09).
Na otázku kolem proměnlivosti konfliktu na Ukrajině se dá podle Havlíčka dívat dvěma způsoby. „Pokud se na to podíváme z pohledu Ruska a Ukrajiny, tak tam skutečně k trendům a inovacím dochází prakticky na týdenní bázi. Dochází k novým taktikám, nasazování nových prostředků, masivní inovaci a samozřejmě také i nové snaze nepřítele překvapit a zatlačit třeba i technologicky do kouta,“ vyložil.
Druhý pohled je z hlediska České republiky, Německa, ale i dalších států. „Ten válečný konflikt je náchylný k tomu, aby se proměňoval i z našeho pohledu, a to samozřejmě těmi poměrně dramatickými údery dovnitř našich společností. Mluvíme tady o aktech sabotáže, mluvíme o kybernetických útocích, mluvíme o informačních operacích. A bohužel z našeho pohledu opravdu Rusko je stále, řekl bych, drzejší, stále agresivnější, anebo minimálně asertivnější, a také troufalejší v tom, co si skutečně dovolí,“ řekl Havlíček.
Havlíček připomněl třeba útok na sklady ve Vrběticích, což označil za akt státního terorismu, kdy zemřeli dva lidé. „Také jsme si vyzkoušeli další z těch do velké míry zmařených aktů sabotáže a to byly pokusy o zapálení autobusů na pražském Klíčově, kdy do autobusového depa přišel Ruskem zrekrutovaný Kolumbijec, který měl způsobit kolaps v pražské dopravě,“ popsal.
Podobných incidentů přibývá v pobaltských státech, ale i Polsku či Německu. „Rusko se stále méně štítí i otevřeného násilí na našich společnostech a využívá k tomu nejrůznější prostředky, ať už jsou to drony, nebo jsou to zrekrutovaní příslušníci třeba z třetích národů, anebo potom své vlastní výzvědné operace. Jsme svědky určité eskalace a ten konflikt se v tomto smyslu určitě proměňuje,“ zhodnotil.
Na ochranu kritických míst a předcházení podobným útokům vznikají specializované útvary a pracovní orgány. Jak ale Havlíček poznamenal, není vůbec jednoduché ochránit například široce rozprostřenou energetickou infrastrukturu.
„Máme se hodně co učit od Ukrajiny a samozřejmě dávat větší důraz na tyto incidenty a obranu proti nim. Ne vždycky se bohužel ukazuje, že český stát je v tomto smyslu efektivní a že dělá tu práci poctivě. Zrovna vyšel článek o tom, jak české zbrojařské společnosti vůbec nevědí, jak se mají chovat a co vlastně od nich ten stát očekává. To jsou konkrétní výzvy a otázky, před kterými český stát stojí a ne vždycky se s nimi bohužel dokáže efektivně vypořádat,“ shrnul Havlíček.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz