APLIKACE TN.CZ
TN Live
Zahraničí

Evropa se připravuje na útok. Země zavádí opatření

Ruská armáda
Ruská armáda | Zdroj: Profimedia
Markéta Schulzová
Markéta Schulzová

Evropští lídři v posledních dnech stále častěji otvírají téma bezpečnosti a možných hybridních i dalších útoků ze strany Ruska. Některé státy proto zavádí předběžná opatření, jiné svolávají bezpečnostní rady. Podle expertů ale může být obava z útoků jen součástí ruské taktiky.

Hned několik evropských států se v posledních týdnech ozvalo s obavami z blížících se možných útoků a hrozeb hybridní války ze strany Ruska. Vlády některých z nich proto svolávají bezpečnostní rady, jiné zavádí přísnější opatření napříč zeměmi.

Francie

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal tento týden zasedání Rady národní obrany a bezpečnosti, kde s lídry parlamentních stran mimo jiné projednával situaci na Ukrajině a obnovení hybridních hrozeb na kontinentu.

Hlavními body jednání měly podle několika zdrojů z Elysejského paláce být situace na Ukrajině a „nárůst hybridních útoků na evropském území“, uvedl web Sud Ouest. Konkrétní detaily z jednání ale vláda nezveřejnila.

Související obsah

Polsko

To polský premiér Donald Tusk ve čtvrtečním prohlášení varoval evropské státy před raketovými a dronovými útoky z Ruska. Cílem by se podle něj měly stát právě ty země, které podporují Ukrajinu ve válce proti Rusku.

Zintenzivnění útoků nejen ve válce na Ukrajině Tusk očekává na podzim a začátku zimy, napsal web Rzeczpospolita. „Potenciální možné údery budou mít v uvozovkách náhodný charakter, aby paralyzovaly nebo alespoň oslabily motivaci zemí NATO uplatňovat příslušná nařízení NATO v případě agrese proti jednomu z členských států,“ prohlásil.

Litva

To litevská vláda podle webu RBC Ukraine připravila plán na evakuaci v případě vypuknutí vojenského konfliktu nebo jiné velké krize. Vytyčila tak tři hlavní evakuační koridory, přičemž jeden směřuje do Polska.

Zároveň tamní ministr obrany Robertas Kaunas už na jaře uvedl, že chce v zemi znovu zavést povinnou vojenskou službu. „Potřebujeme infrastrukturu, instruktory, vojenské kapacity a dostatečné množství zbraní, abychom zajistili služby lidem, které povoláváme a chceme trénovat kvalitně,“ prohlásil.

Velká Británie

Ani ve Spojeném království nepodceňují možná bezpečnostní rizika v Evropě. Velitel Královského námořnictva Gwyn Jenkins v rozhovoru popsal, jak by pravděpodobně vypadal první den napadení Británie Ruskem, napsal web GB News.

„Rusko zkoumá slabiny Británie a mohlo by zničit transatlantické kabely země hned první den konfliktu,“ prohlásil Jenkins. Podle něj čelí země hrozbám na úrovni, jakou nezažila od dob studené války. „(Británie) musí posílit svou válečnou připravenost,“ apeloval.

Německo

Německo od incidentu na začátku srpna, kdy na letišti v Lipsku objevilo dron cizího původu, přijalo přísnější bezpečnostní opatření. Tamní vláda již před nějakou dobou přiznala, že země „je stále více vystavena hybridním hrozbám a sabotážím“. Za útokem v Lipsku podle ní stálo Rusko.

Související obsah

​Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt varoval před tím, že podobné útoky ze strany Ruska budou v budoucnu sílit. „Hybridní útoky Ruska pomocí dronů s výbušninami na letištích, agenti v našich městech, kyberútoky na naše sítě a sabotáž naší infrastruktury jsou každodenní realitou,“ přiznal. Proti kyberútokům chce Německo zavést plošný ochranný štít.

Slovensko

Slovenský premiér Robert Fico při návštěvě Prešova tento týden přiznal, že bezpečnostní situace v Evropě je velice vážná. „Situace nikdy nebyla tak vážná a vypjatá, pokud jde o možnost celoevropského vojenského konfliktu, jako je tomu nyní,“ uvedl.

V pátek měl proto zamířit na západ Ukrajiny, kde plánoval jednat se svým polským protějškem. Tusk informaci potvrdil s tím, že chce s Ficem projednat zejména schválení 22. balíčku sankcí vůči Rusku, informovala agentura Ukrinform. Z důvodu nemoci se ale nakonec z jednání Fico omluvil.

Česko

Obavy o bezpečnost a hrozící útoky ze strany Ruska vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten redakci TN.cz ve čtvrtek řekl, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce, a dodal, že zpravodajské služby „se věnují všem rizikům spojeným s aktivitami ruských zpravodajských služeb namířených proti naší zemi“.

Dále přiznal, že bezpečnostní situaci Česko konzultuje i s ostatními státy.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho se Rusko pomocí různorodých výhružek snaží oslabit odhodlání zemí a Aliance v pomoci Ukrajině. „Rusko nám chce zabránit v pomoci Ukrajině, ale my pro Ukrajinu uděláme ještě víc. Rusko chce jednat tvrdě, ale my jsme silnější. A NATO bude i nadále posilovat svou schopnost odstrašovat a bránit všechny spojence před jakoukoli hrozbou,“ prohlásil Rutte.

Související obsah

​Podle bezpečnostního experta a profesora na Katedře bezpečnostních studií Univerzity Karlovy Oldřicha Bureše jsou obavy evropských zemí z možného ruského útoku pochopitelné. „Zda bude Rusko tu současnou situaci eskalovat ještě více, to můžeme jen spekulovat,“ poznamenal.

Hrozící útoky ze strany Ruska ale také mohou být jen součástí ruské taktiky. „Někteří kritici tvrdí, že jde pouze o taktiku zastrašování a že Rusko skutečně konflikt eskalovat nechce. Tato taktika ale funguje z hlediska vyvolávání strachu a znejistění veřejnosti,“ dodal Bureš.

Tajné americké služby začátkem září varovaly, že se Rusko na podzim s největší pravděpodobností pokusí otestovat Evropu a Severoatlantickou alianci tím, že na ni zaútočí.

Headline TN Live se Zdeňkem Rodem o hybridních hrozbách v Evropě (18/9/2026):

​


TN.cz

K tématu Zahraničí

Další zprávy k tématu

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz

Píše se na Deník.cz