V Česku se pravděpodobně chystá zásadní změna v Listině základních práv a svobod. Prodloužit by se totiž mohla doba, po kterou je možné zadržet podezřelé z trestných činů. Vyšetřovatelé by tak mohli dostat víc času na zajištění důkazů, například při podezření z terorismu. V podcastu Odkryto to řekl šéf protiteroristické centrály Břetislav Brejcha.
Dnes můžou vyšetřovatelé zadržet podezřelého na 48 hodin. Poté ho musí předat soudu. Dvoudenní lhůta by se ale do budoucna mohla u některých závažných trestných činů prodloužit.
„Dostáváme se na hranu těch lhůt. V rámci naší legislativní iniciativy ve spolupráci s ministerstvem vnitra připravujeme návrh, aby se u některých konkrétních trestných činů ty lhůty trošku prodloužily,“ nechal se v podcastu Odkryto slyšet ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislav Brejcha.
Jde především o případy, kdy kriminalisté potřebují zajistit data z počítačů, telefonů a dalších zařízení. „My potřebujeme ty lhůty prodloužit, protože se tam dělá řada úkonů, domovních prohlídek, nějakých dalších věcí, aby se tam získaly důkazy,“ vysvětlil Brejcha dále. „Mluvíme o 72 hodinách minimálně,“ doplnil.
Ke změně by ale byla potřeba úprava Listiny základních práv a svobod, k čemuž je nutná ústavní většina. Shodu na návrhu by tak musely najít alespoň tři pětiny poslanců i senátorů.
U ministra spravedlnosti má návrh zelenou. „V případě podezření z teroristického činu, kdy je potřeba čas na to, aby se zajistily důkazy nebo aby se zabránilo tomu činu jako takovému, ta úvaha tady může být,“ prohlásil Jeroným Tejc (za ANO).
„V případě teroristických činů si dovedu představit debatu o prodloužení z těch 48 na 72 hodin, nemyslím si ale, že bychom tuto debatu měli vést o dalších desítkách trestných činů,“ uvedl Tejc dále.
„Já bych ji osobně podpořil,“ dodal k možné změně listiny. Poslanecký ani senátorský mandát ale nemá. Poslední slovo tak budou mít jiní. Pro prosazení změny bude navíc vláda potřebovat i podporu opozice.
„Pokud jde o bezpečnost státu a pokud jsou to naši experti a naše bezpečnostní služby, které říkají, že to je potřeba, tak my si ty argumenty vyslechneme a dobře je zvážíme. Pakliže to bude z jejich pohledu relevantní, tak nemáme problém to podpořit,“ říká ke změně předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
„Diskutovat o tom zcela jistě můžeme, ale já bych tady opravdu vážil na lékárnických vahách. Osmačtyřicet hodin pro zadržení slouží k tomu, aby se zvážilo, jestli jsou dány důvody vazby. Jestliže už někdo ty důkazy, aby někoho vůbec zadržel, má, tak by měl mít důkazy na to, aby na toho dotyčného soud uvalil vazbu,“ upozorňuje poslanec Jindřich Rajchl (PRO).
„Ty hybridní hrozby jsou významné. Je potřeba na tuto situaci reagovat, takže pokud ta diskuze vyvstane, tak se jí rádi zúčastníme,“ hlásí místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová.
Událost z poslední doby, která se vyšetřuje jako teroristický útok, se na našem území stala letos v březnu. V průmyslovém areálu v Pardubicích někdo úmyslně založil požár ve firmě, kde se vyrábí drony. Policie následně v případu obvinila několik lidí, kteří měli být napojení na teroristickou skupinu.
V červnu 2024 se zase 26letý Kolumbijec pokusil v garážích pražského dopravního podniku zapálit tři autobusy. Jednat měl na pokyn ze zahraničí a za přislíbenou odměnu v řádech desítek tisíc korun. Soud ho odsoudil na osm let a z Česka byl vyhoštěn.
Jediný teroristický útok na našem území, který si vyžádal oběti na životech, je pak zatím výbuch muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Stát za ním tehdy měli ruští agenti zpravodajské služby GRU. Zemřeli dva lidé.
Listina základních práv a svobod se u nás naposledy měnila před pěti lety. V roce 2021 do ní zákonodárci doplnili právo za zákonných podmínek bránit sebe i jiné se zbraní.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz