I se letos už příliš venku neohřejeme, milovníkům hříbků a kozákům to vůbec nevadí. Ba právě naopak. Houby totiž rostou jako po dešti. Není v Česku v současné době mnoho míst, kde by nerostly.
Houbaři se mohou radovat z bohatých úlovků. V lesích rostou ještě i letní houby. Teplomilnější houby, jako jsou například některé druhy hřibů, už však v lese lidé nenajdou. Objevují se podzimní druhy hřibovitých hub, například hřiby hnědé.
Ani výrazné krátkodobé ochlazení houbám příliš nevadí. Přízemní mrazíky zatím netrvaly tak dlouho, aby houbám výrazně uškodily. Pokud se v následujících dnech neochladí příliš, měli by být milovníci hub i nadále spokojeni. Například díky loňské mírné zimě nacházeli lidé houby až do prosince.
Tajemné houby
Houby byly používány v léčitelství již v nejstarších dobách a byly vždy považovány za tajuplné, a to proto, že se objevovaly ze dne na den a často i na takových místech, kde by je nikdo nečekal.
Již ve starých herbářích a spisech ze 4.-5. století před naším letopočtem zejména v Asii je nemálo důkazů o tom, že lidové léčitelství využívalo jejich cenných léčivých účinků ke zbavení se různých nemocí, k posílení organismu.
Co Čech, to houbař
O pravdivosti toho úsloví jasně mluví statistiky. Češi si z lesa odnesou až 40 tisíc tun hub ročně. Zkuste přesvědčit cizince ze Západu, že se u nás o začátku houbařské sezóny dozvědí v hlavních televizních zprávách. Neuvěří vám. A to i přesto, že zájem o houby stoupá i ve světě.
Proč je houbaření jakýmsi fenoménem českého životního stylu? Ve sběru těchto darů lesa se nejvíc vyznali tradičně slovanské národy a dodnes se houbaření oddávají masově a s vášní. Proč právě Slované? Jednoduše z hladu. Houby pro ně byly vždycky důležitým doplňkem stravy.
Například v Rusku a Bělorusku to platí dodnes. Tam si našli originální metodu zpracování hub mléčným kvašením. Nakládají jich plné sudy a živí se tím celou zimu. Z Moskvy zase, jakmile se roznese zpráva, že rostou, vyrážejí na houby auta, taxíky, sanitky, stěhovací vozy i pohřebáky. Češi nemají moc šancí této vášni uniknout. Houbaření propadnou už v dětství.
Houby v české kuchyni mají velkou tradici. Mnozí z nás se v podzimních měsících vydávají do lesů s cílem získat pro zlepšení jídelníčku houby.
Mnohdy se úsilí a čas věnovaný této činnosti přemění na turistickou procházku spojenou s příjemnými zážitky hledačů pokladů.
Hub je na světě dostatek
Doposud bylo rozlišeno a popsáno více než 100 000 druhů hub. Ale hub je mnohem více. Předpokládá se výskyt přibližně 250 000 hub na světě. Hub s masitějšími plodnicemi, které mohou zajímat praktické houbaře z hlediska jedlosti, jedovatosti,nebo estetičnosti je na světě asi 20 000 druhů.
Rozšíření hub totiž ovlivňují klimatické podmínky(např. teplota, vlhkost), růstový substrát (stupeň vlhkosti, kyselosti, obsah živin, především organických látek, ale i vápníku či jiných prvků) a přítomnost určitých druhů stromů nebo jiných zelených rostlin. Šíření hub stěžují také zeměpisné bariéry, především oceány a vysoká pohoří.
Houby rozmnožující se výtrusy sice pomocí vodních či vzdušných proudů pronikají i přes tyto bariéry,ale zřídka kdy v jiných zeměpisných pásmech naleznou podmínky pro růst podhoubí a plodnic
V Čechách a na Slovensku rostou desetitisíce druhů hub. Počet větších druhů hub se odhaduje v těchto dvou státech asi na 4 000 druhů.
Od jara až do zimy
Jedlé houby rostou již od počátku jara až do počátku zimy. Nejvíce však na podzim. I když při mírné zimě a oblevách najdeme jedlé houby někdy po celou zimu. Houbařská sezóna vrcholí většinou v měsíci září.
První houbařské žně nastávají od poloviny května do poloviny července nastává útlum. Přichází zde totiž sušší několikatýdenní období, kdy růst hub je omezen. Druhá výrazná růstová vlna začíná koncem srpna a trvá asi do poloviny října.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
