Druhý listopadový den je významným svátkem. Památka zesnulých neboli dušičky vychází ze staré keltské tradice, ze které se později vyvinul i známý americký svátek Halloween.. Svátek zesnulých, tedy dušičky, tu bude přesně za týden. Už teď ale spousta lidí chodí na hřbitovy zapálit svým blízkým svíčku a ozdobit hrob.
Celý víkend se nesl ve znamení dušiček. Tisíce lidí se vydaly k hrobům zesnulých, aby uctili jejich památku. Prodejci dušičkové zboží mají v těchto dnech žně. Zájem je velký. Na některých místech museli dopravu poblíž hřbitovů řídit policisté. Na silnice se vydalo více řidičů než obvykle a tak se víkend neobešel ani bez nehod.
Na silnicích od pátku do nedělního odpoledne zemřelo 10 lidí. Policisté napočítali něco přes 900 dopravních nehod. Nejtragičtější byla včerejší nehoda na Šumperku, kde čelní srážku dvou aut nepřežili tři lidé.
Trocha historie
Svátek má svou dlouhou historii. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé, Památka všech věrných zemřelých, lidově dušičky. Svátek připadá na 2. listopadu a je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za zemřelé.
Památka se slaví od 9. století, v Česku bývá dodnes zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov a rodinný hrob. Památka věrných zemřelých se slaví den po slavnosti Všech svatých 1. listopadu.
Proti pohanským obřadům
Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici, vzpomínka na mrtvé je součástí každého slavení eucharistie. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048), který se takto snažil čelit přetrvávajícím pohanským obřadům.
Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše za zemřelé; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 Benedikt XV. toto dovolení rozšířil pro celou církev.
Kořeny u Keltů
Svátek dušiček je ale mnohem starší. Dušičky pochází z keltské tradice, ze svátku Samhain. Samhain se slavil v den keltského nového roku, v den, kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých.
Dušičky jsou vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou na tuto skutečnost připraveni a prochází fází očišťování. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc. Svíčky, které dnes zapalujeme, jsou pozměněnou formou právě této tradice.
Anglikánská církev slavení této památky zrušila, avšak někde byla památka obnovena v rámci anglokatolického hnutí. Protestantská reformace nebyla ve zrušení takto důsledná: Martinu Lutherovi se její slavení v Sasku za jeho života nepodařilo prosadit.
Největší tržby příští týden
Přestože v neděli praskaly hřbitovy ve švech, prodejci smutečního zboží odhadují, že největší nápor přijde až v pátek na Dušičky
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
