Přestože jsou hodně mastné a nezdravé, všichni je mají rádi. Řeč je o pravých špekáčcích, tradiční pochoutce Čechů i Slováků. Ministři zemědělství obou zemí teď chtějí pro tuto voňavou specialitu vybojovat u Evropské komise registrační známku.
Známe to všichni: vlahý letní večer, praskání ohně a pořádně propečený špekáček. Vyrobit ale tuhle tučnou lahůdku není podle řezníků jen tak. Kromě téměř 60 % masa musí obsahovat i 27 % sádla.
Recepturu, která vznikla už před koncem 19. století, se nyní naše republika rozhodla nechat ochránit u Evropské komise a zabránit tak výrobě různých napodobenin, které by pravé špekáčky připomínaly jen jménem.
Není špekáček jako špekáček
"Registrace zajistí, že když koupím špekáček, budu mít jistotu, že kupuju fakt špekáček," zástupce ředitele výrobce uzenin Martin Klouda.
To potvrdil i ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina: "Bez té registrace by se mohly vyrábět vlastně jakkoli."
Jenže podobný nápad na registraci receptury dostalo i Slovensko, kde si na místních „špekačkách" pochutnávají také. Místo, aby se Češi a Slováci začali o „své" špekáčky přetahovat, rozhodli se nyní postupovat společně.
S "bratry" se domluvíme
"Nebudeme se přece dohadovat, jestli je špekáček český nebo slovenský," řekla televizi Nova ministryně zemědělství Slovenské republiky Zdenka Kramplová.
"Vyhneme se tomu, aby jedna strana dělala kroky jdoucí proti té druhé," souhlasí český ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Zatímco tedy francouzští a italští gurmáni mají zaregistrované tradiční receptury některých sýrů nebo pršutu, chutě českých labužníků jsou úplně jiné.
"Špekáčky si dám klasicky v partě někde v létě," řekl televizi Nova ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
