Vyplatí se nafťák? Už skoro ne

Se zvyšujícími se cenami ropy a paliv se smazává i výhodnost koupě turbodieselu.

Jako příklad si vezměme nejprodávanější vůz v ČR: naftovou (vznětovou) Škodu Octavia 1.9 TDI/77 kW a stejný model spalující benzín (zážehová verze) 1.6 MPI/75 kW.

Pořizovací cena naftové Octavie je 509 900 korun. Je tedy přesně o 50 000 korun dražší než model se zážehovým motorem.

Pro jednoduchost vezměme cenu nafty a benzínu shodnou: 32 Kč/l. Přepočteno na litry pohonné hmoty pak rozdíl částek znamená, že zážehové auto by si více než osmadvacetkrát naplnilo nádrž, než by se cena aut srovnala.

Velkým argumentem po všechny je spotřeba. Nafťák si vezme na sto kilometrů v průměru 5,1 l, benzíňák 7,2 l. Opět přepočteme výslednou spotřebu na dorovnání rozdílu ceny. Benzínová verze si ušetřených 50 000 korun může tedy nechat na zaplacení 21 694 km, což výrazně smazává vyšší spotřebu.

Do hry ale vstupují další faktory. Je třeba do ní započítat povinné ručení, doba používání vozidla či rozmezí povinného servisu. V něm mají turbodiesely například vyšší náklady na olej, filtry a také se rychleji opotřebovávají.

A výsledek? Po srovnání cen nafty a benzínu už téměř padá výhodnost vznětové verze. Využije ji jen ten, kdo s vozem ujede více než 20 000 kilometrů ročně.

Ceny benzínu a nafty jsou ale v různých částech země a v různém čase jiné. Zdraží-li pohonné hmoty ještě víc a nafta výrazně přeskočí cenu benzínu, poroste tato hranice ještě výš.

Problematice výhodnosti benzínových a naftových motorů se budeme podrobně věnovat v dalším článku.