Dorazilo 30 tisíc poutníků, kardinál měl autogramiádu

Odkaz mise Cyrila a Metoděje si v sobotu ve Velehradě připomněli lidé z celého Česka. Někteří zde nocovali.

Podle starosty Velehradu Stanislava Gregůrka dorazilo na sobotní program až 30 000 tisíc poutníků. Hlavní částí oslav byla slavností poutní mše, která se konala na nádvoří před bazilikou v 10:30 hodin. Podívejte se výše na video.

Součástí dopoledního programu byla také autogramiáda kardinála Miloslava Vlka. Na ni měl dorazit také arcibiskup pražský Václav Malý nebo převor pražského Břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek.

"Návštěvnost poutě se zdá rok od roku větší. Atmosféra je příjemná," uvedl pro tn.cz převor Siostrzonek.

Kromě programu spojeného s náboženstvím na místě jsou také pouťové atrakce a zhruba na 200 stánků s poutními předměty a občerstvením.

Nocovali ve stanech

Na mši dorazili lidé z celé České republiky. Od malých dětí po seniory. Většina z nich jsou věřící. Některé ale přitáhla zvědavost nebo přání, aby akci viděli děti. Někteří poutníci se do Velehradu vypravili již po deváté. Kromě autobusů a aut lidé z okolních měst a obcí přišli také pěšky.

Někteří lidé na místě přenocovali z pátku na sobotu ve stanech. Ty si postavili nedaleko baziliky.

Dobrovolníci nabízí vodu

Počasí v sobotu poutníkům zatím přeje. Podle zdravotníků i kvůli příjemným teplotám se pouť zatím obešla bez závažnějších problémů. Přesto dobrovolníci z maltézské pomoci poutníkům nabízejí vodu. Nejčastějším problémem, se kterým se poutníci potýkají, je totiž dehydratace.

Program oslav probíhal za přítomnosti 25 000 lidí již v pátek, kdy se uskutečnil také charitativní Koncert lidí dobré vůle. Vynesl 1 300 000 korun. Pokračovat bude malou poutí v neděli 6. července.

Svatí přinesli písmo i jazyk

Sobotní svátek připomíná misi věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Oba bratři přišli na Velkou Moravu ze Soluně v roce 863 na pozvání knížete Rostislava.

Jejich cesta znamenala nejen položení základu křesťanství u nás, oba svatí se také zasloužili o vznik a kulturní hodnoty českých zemí. Speciálně pro misi vytvořili písmo nazvané hlaholice. Jazykem bohoslužeb i liturgických textů se s jejich příchodem stala staroslověnština, z níž vychází i dnešní český jazyk.