Kdo mohl za rozpad Československa? Ani po 20. letech se nemůžeme dohodnout

Za čtyři dny, 1. ledna, si připomeneme dvacáté výročí rozpadu Československa. Samotnému rozdělení ale předcházely tři roky sporů o název společného státu.

Československá federativní republika nebo Česko-slovenská federativní republika? Rozdíl v jediném znaku, jediné pomlčce, která v roce 1990 odstartovala dohady o tom, který stát má převahu.

Ani s odstupem let dohady, kdo vzájemné spory, které nakonec skončily rozdělením odstartoval, neskončily . "Víc to chtěli Slováci, pochopitelně. Jak jsou teď spokojení, nevím," myslí si Češka. "To spíš ty Češi jako se chtěli odtrhnout," má opačný názor další z dotázaných.

Vše odstartoval návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla přejmenovat zemi na Československou republiku. To se Slovákům nelíbilo. "Ide tu o to, aby bola určitá ochota zo strany českých poslancov upraviť to slovo "československý", ktoré pre Slovákov vždy zaváňa čechoslovakizmom a v ktorom sa cítia nie ako partneri, ale ako prídavok k národu českému," řekl tenkrát slovenský poslanec Jozef Kučerák.

Po měsících dohadů poslanci odhlasovali finální verzi. Zemi pojmenovali Česká a Slovenská federativní republika. Situaci to ale neuklidnilo. "Ono jim prostě pořád ještě chybělo, aby měli hlavní město, aby měli vlastní vlajku, aby měli vlastní velvyslance v cizích zemích," komentuje situaci ředitel ústavu pro soudobé dějiny akademie věd Oldřich Tůma.

Vše se vyhrotilo po volbách na jaře 1992. Na české straně vyhrála Klausova ODS, na slovenské Mečiarovo HZDS. Přestože žádná ze stran v programu rozdělení země neměla, začal vyjednávací marathón, který rozdělením skončil.

V červenci abdikoval Václav Havel a v srpnu bylo jasno. Nejdřív proběhlo 26. soukromé jednání Klause s Mečiarem na zahradě brněnské vily Tugendhat a těsně před půlnocí pak pronesli společné prohlášení. Po 74 letech k 31. prosinci 1992 republika skončila. 1. ledna 1993 se rozdělil majetek, území i lidé.