Přečtěte si, co na Lisabonskou smlouvu říkají kandidáti do eurovoleb Bobošíková a Štětina.
Prezident Václav Klaus a zakladatel mezinárodní strany Libertas Ir Declan Ganley se na společné květnové schůzce shodli na tom, že eurovolby budou skrytým referendem o Lisabonské smlouvě. Oba politici jsou jejími tvrdými odpůrci. Prezident brzdí ratifikaci Lisabonské smlouvy, její přijetí po schválením Senátem nepodepsal.
A jak se na Lisabonskou smlouvu dívají kandidáti do Evropského parlamentu? NE kontroverznímu dokumentu tvrdě prosazuje šéfka Suverenity Jana Bobošíková. Kriticky jí oponuje lídr hnutí Starostové a nezávislí Jaromír Štětina, který podpořil "novou ústavu“ také v Senátu. Oběma politikům jsme položili tři stejné otázky.
Co by přinesla ratifikace Lisabonské smlouvy Česku v rámci Evropské unie?
Štětina: Ratifikace Lisabonské smlouvy bude mít určite podíl na další ztrátě určité české provinciálnosti. Jsme sice Češi ale jsme především Evropané. Pokud smlouvu ratifikujeme, tak se staneme Evropany na druhou.
Bobošíková: Lisabonská smlouva přinese jen samé nevýhody. Ohrozí vlastnictví v pohraničí, znamená ztrátu energetické soběstačnosti a vlastní azylové politiky.
Podívejte se na celý rozhovor s Janou Bobošíkovou
Jak by ratifikace Lisabonské smlouvy ovlivnila pravomoce Evropského parlamentu?
Štětina: Přijetí Lisabonu znamená posílení parlamentarismu v Evropě. Dnešní Parlament je jen poradní hlas Evropské rady. Jsem upřímný zastánce, aby v budoucnu vznikly Evropské spojené státy, které budou mít svého prezidenta, vládu a společnou zahraniční politiku. Lisabonská smlouva k tomu výrazně přispívá.
Bobošíková: Lisabonská smlouva trošinku rozšíří pravomoce Evropského parlamentu, ale myslím si, že to není dobré. Vstoupí v platnost až v roce 2014 až 2017 a to už všichni naši současní politici budou s panem Grossem na Floridě a nebudou se znát k politické odpovědnosti.
O co se budete snažit, když vás voliči zvolí do Evropského parlamentu?
Štětina: Rád bych prosadil rozšíření energetických zdrojů. Abychom nemuseli doma sedět v kožichu, když Moskva vypne plyn, tak jako se to stalo Bulharům. Dalším mým cílem je sjednocení evropské politiky vůči ruské federaci, která cíleně vráží klíny mezi evropské země.
Bobošíková: Mým zásadním cílem je, aby nebyla schválená Lisabonská smlouva. Druhou prioritou je udržet pracovní místa, aby se podařilo bojovat s nezaměstnaností.
Většina Evropy dala Lisabonu zelenou
Lisabonská smlouva má spíše větší zástup příznivců. Dokument už ratifikovalo 23 z 27 členských států Evropské unie. Na začátku května pro ni v českém Senátu zvedla ruku ČSSD, KDU-ČSL, dvanáct občanských demokratů, pět členů senátorského Klubu otevřené demokracie a komunista Vlastimil Balín.
“Dá se říci, že obecně Lisabonskou smlouvu z kandidátních českých stran do Evropského parlamentu podporují lidovci, ČSSD, zelení a evropští demokraté. Výrazně proti dokumentu je naopak Libertas v čele s Vlatimilem Tlustým a Suverenita s Janou Bobošíkovou,“ uvedl politolog Lukáš Novotný z Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze.
Ano smlouvě říkají evropští socialisté
Napříč celou Evropskou unií ANO dokumentu říkají europoslanci z řad sociálních demokratů a zelených. "Jejich stanovisko je také dáno tím, že mají zastoupení téměř ve všech zemích Evropské unie a na společných schůzkách se pak snadněji dohodnou,“ vysvětlil Novotný. Nejsilněji proti Lisabonské smlouvě brojí celoevropské hnutí Libertas, které má zastoupení v řadě členských státu Evropské unie.
Osud Lisabonské smlouvy je velmi nahnutý. Dokument vstoupí v platnost, pouze když ho přijmou všechny státy Evropské unie. V Polsku, Německu a Česku šlápli na brzdu prezidenti, kteří zatím smlouvu neratifikovali. Vyčkávají, až jak se zachovají Irové, kteří smlouvu odmítli loni 12. června v referendu a znovu by o ní mělo hlasovat letos na podzim.
Volby do evropského parlamentu se konají 5. a 6. června. Nás ale váš názor zajímá i nyní. Koho budete volit? Hlasujte pro svoji stranu na stránkách tn.cz. Stačí kliknout ZDE.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz