SCALEXOVA GILOTINA měla tentokrát o dost méně práce. Slečnám to zpívalo výtečně.
Při prvních dívčích semifinálových výkonech mě ovládlo zděšení. Vypadalo to totiž, že nebude o čem psát, všem slečnám nasázím deset bodů z deseti a nazdar. Naštěstí se ale ukázalo, že to tak jednobarevné nebude. I dámy nakonec dokázaly leccos pohnojit a gilotinka přeci jen má do čeho tnouti.
Nicméně realita je neodiskutovatelná: jako celek jsou letos dámy o třídu výš než pánové. Zatímco mezi kluky ční tři výkony nad šedým průměrem, u dam je to obráceně, tam v záplavě skvělých zpěvaček je několik dívek, které jsou o něco horší a i u nich za to víc může nevhodný výběr písně než nedostatek talentu.
Nejen hlas, i mozek je třeba používat
Než začnu hodnotit jednotlivé výkony, slušelo by si připomenout tři věci. Jednak sobotní vystoupení chlapců. Druhak to, jak soutěžící přišli k soutěžním skladbám. Z nevhodného výběru totiž nemohou vinit nikoho než sebe. Každý účastník vytvořil seznam pěti skladeb, se kterými chce soutěžit. Z nich mu pak dramaturgové vybrali soutěžní píseň. Kdo při psaní seznamu nepoužil mozek a nasázel tam něco, co nepovažuje za ideální skladbu k sebepropagaci, ten může ”poděkovat” jen sobě. Měli jsme takové případy mezi chlapci i dívkami.
Myslím si, že dát dohromady pět skladeb, v nichž si je člověk jistý a kterými se umí ”prodat”, není zas tak těžké a stálo za to věnovat tomu více času. Vždyť v tom seznamu se skrývala vstupenka do dalších kol.
No a třetí věcí je hudební doprovod. Řada lidí mohla být zklamaná z toho, že místo sobotní kapely dívky zpívaly ”jen” s klavírem (byť na něj hrál výtečný Juro Tatár). Příští týden se to otočí, s klavírem si zavřeští chlapci a výkony dívek podbarví bohatší podklad.
Leona Šenková – Tak já ti mávám (Věra Špinarová)
Leona tu věc se seznamem pochopila a evidentně si do něj napsala skladby přesně stavěné na její typ hlasu. Přestože tíhne spíš ke tvrdé muzice, zvolila popovější Špinarku a opřela se do toho opravdu poctivě. Hned mi bylo jasné, že Juraj bude mít za klavírem sakra těžkou pozici, protože tohle nebylo nic komorního, to byl nářez, který bez bicích vyzní jen tak napůl. Leona se tím ale nijak nenechala limitovat a narvala nám přímo do uší první senzační výkon večera. Deset bodů z deseti a těším se na to, až bude moci předvést něco, co je její srdeční záležitost.
Nikoleta Balogová – Saving All My Love For You (Whitney Houston)
Tohle je naopak věc pro klavír jak dělaná. Velmi citlivě zazpívané a Nikoleta předvedla, že její velkou devízou je dynamika, tedy schopnost dobře pracovat v tichých i velmi hlasitých polohách. Přesto mám lehounký pocit, že to nebylo až tak dokonalé, jak to být mohlo, některá místa byla malinko nejistá. Ale pořád je to na devět bodů z deseti a velký potlesk.
Markéta Konvičková – Umbrella (Rihanna)
Že se v Markétě skrývá velký potenciál, jsem tušil od castingu. Ale že mě hned prvním vystoupením doslova zarazí do křesla, to jsem nečekal. Tohle byla hlasová dokonalost, která v kooperaci s jejím skromným vystupováním vytvořila jedinečný zážitek. Moderní styl zpěvu, na rozdíl od Rihanny ale bez té spousty kudrlinek, které jsou mi občas až protivné. Po skončení pořadu jsem si pustil originál téhle písně a docela jsem se u něj nudil, a tak jsem si dal ze záznamu znovu Markétu a bylo mi jasné, že když jí dám deset bodů z deseti, pořád to bude podhodnocené. Famózní záležitost.
Deborah Kahlová – I Try (Macy Gray)
Když jsem se dozvěděl, že jedna z účastnic bude zpívat Macy Gray, čekal jsem, že to bude Adriana a nikoli Deborah. Ale výběr to byl taky dobrý, protože Deborah má tu správnou ”nemoc” hlasivek, která vytváří příjemný chrapláček. Takový, který vysloveně lahodí uším. Oproti originálu to bylo umírněnější co do expresivity, což je jen dobře. Nebyla to kopie, bylo to přezpívané pojetí, které se poslouchalo tak dobře, že se mi natahovaly ušní boltce, abych to slyšel ještě lépe. Vypadal jsem přitom jako logo Batmana, ale nešť. Deset bodů z deseti, tady prostě není kam couvnout.
Dominika Stará – One Night Only (Jennifer Hudson)
Zaplaťpámbů, už jsem myslel, že budu rozdávat jen samá maximální bodová hodnocení, ale Dominika je přeci jen o něco níže než předchozí výkony. V jejím hlasu je cítit nádech dětskosti, na čemž si sice kdysi udělala kariéru Darinka Rolincová, ale nyní to působí spíše rušivě, stejně jako nepříliš dobrá anglická výslovnost (zejména u neustále opakovaného ”one night only” mě to ”von” velmi iritovalo). Na druhou stranu, žádný propadák to nebyl, snaha obrovská, talent nesporný, další vývoj možný, i když zajímavější barvu hlasu už Dominika nezíská. Pro mě sedm bodů z deseti.
Lucia Láncošová – Muoj Bože (Katarína Knechtová)
Lucii provází od začátku pověst výborné zpěvačky, která zazářila už v Slovensko má talent. Jenže víte, jak skládal hudbu Jára Cimrman? Založil ji na pravidelném střídání dvou prvků. Prvek očekávání je střídán prvkem zklamání. A tak nějak na mě působil Lucčin výkon. Už první tóny byly dost nejisté, přechody z plného hlasu do falzetu byly problematické a do formy se Lucia dostala až ve druhé polovině skladby. I tam ale příliš často plavala intonace. No, plavala... občas se topila, až jsem měl chuť volat ”Plavčík!” Bohužel, za tohle maximálně šest bodů z deseti.
Aneta Galisová – Teď královnou jsem já (Ilona Csáková)
Aneta hodně doplatila na to, o čem jsem psal v úvodu. Tato skladba byla jen ”pátou do počtu” v jejím seznamu a protože zákony pana Murphyho fungují, nemohlo to dopadnout jinak, než že Aneta musela zpívat tuto milionkrát provařenou skladbu, na které už se nedá předvést nic nového. Dobrý a zvučný hlas nestačil k tomu, aby z toho byl dechberoucí zážitek. I tady dávám šest bodů z deseti.
Paulína Ištvancová – Let's Get Loud (Jennifer Lopez)
Latinskoamerická skladba bez bicích nebo alespoň perkusí je o ničem (Juraj Tatár opět dělal co se dalo, ale bubny vyčarovat nemohl) . Zvolit si v pěvecké soutěži skladbu postavenou na pár tónech je také dost nerozum (ona Jennifer Lopez si nechala pojistit svůj zadeček za desítky milionů dolarů, ale hlasivky pojištěné nemá – asi ví proč). Ta písnička začíná po několika vteřinách nudit, je to prakticky jeden motiv pořád dokola. Není to skladba na poslech, spíš typická videoklipovka, vyrobená jen jako podklad pro natřásání Jennifeřina pozadí. Paulíně musím dát pět bodů z deseti s tím, že za to může především výběr skladby.
Monika Bagárová - I Believe I Can Fly (Robert Kelly)
Monika už několikrát v této soutěži předvedla, že má famózní barvu hlasu a špičkový smysl pro rytmus a ”feeling”, pěvecky je na svůj věk neuvěřitelně vyspělá a naštěstí nemá ani to, co Dominika Stará, tedy ten nádech dětskosti v hlase. Bohužel je to človíček docela zmítaný emocemi a když na začátku písničky pronesla věnování pro svoji nemocnou sestru, hodně ji to rozhodilo a na výkonu to bylo znát. Nedokázala se pořádně odrazit a v pravou chvíli se do toho víc opřít. Za jízdu na půl plynu musím dát osm bodů z deseti.
Dominika Maščuchová – Vietor (Zdenka Predná)
Další skladba, která doplatila na klavírní zpracování. V originále této skladby jede na pozadí takový motiv, který dává celé písni stabilní základ. Na něm je pak vystavěný zpěv. V Dominičině podání to celé tak trochu spadlo o příčku níž, ale nemyslím si, že by to byla její chyba. Řekl bych, že porota byla v tomto případě příliš přísná, Dominika působila živě a vesele, pěvecky zcela v pořádku a její barva hlasu mi přijde zajímavá. Rád bych ji slyšel s plnějším doprovodem. Prozatím dávám sedm bodů z deseti.
Adriana Kopecká – Beautiful (Christina Aguilera)
Tohle bylo úplně špatné a Adriana bohužel ukázala, že se příliš schovává za různé kudrlinky a manýry, a příliš ignoruje melodii. U písničky, která je založená na jasné melodické lince, je to průšvih. Adriana by se měla na rok zavřít do učebny s nějakým Klezlou a naučit se svůj výjimečný dar správně použít. V té podobě, v jaké Adriana zazpívala tuto skladbu, to bylo místy až nesnesitelné a můj třmínek se pokoušel vyrvat kovadlinku a propíchnout s ní bubínek. A tak bych se asi při sledování pěvecké soutěže cítit neměl. Dávám čtyři body z deseti.
Karolína Majerníková – Sway (Pussycat Dolls)
Jestli mi nějaký výkon tohoto kola přišel profesionálně průměrný, bylo to právě toto vystoupení. Vše bylo jak má být, falešných tónů nebylo mnoho (i když to vyvrcholení ve výškách trochu bolelo), konal se i tanec, ale měl jsem stejný pocit, jaký měl Paľo Habera u Dominiky Maščuchové, tedy že se na pódiu zpívalo, ale nic zvláštního se tam neodehrálo. Když se na to podívám co nejobjektivněji, dám sedm bodů z deseti, ale nadšením u toho nehýkám. Tahle skladba se dala prodat podstatně lépe.
Za námi je první semifinálové kolo. Handicap byl na obou stranách. Dívky neměly plnou kapelu a chlapci zase neměli dost talentu. Hlasy soutěžících se ukázaly, na hlasy diváků si musíme počkat do pondělního večera. Doufejme, že i oni mají talent a vkus a nechají do dalších kol projít ty, jejichž výkony doslova hladí uši. Protože jinak gilotina pojede nonstop jak za francouzské revoluce.
.: Vše o Česko Slovenské Superstar najdete ZDE
..: Předchozí gilotiny:
- Poprava československých pánů (1.semifinále - kluci)
- Drsná redukční dieta (Dlouhá cesta)
- Páření v divadle (Divadlo, den druhý)
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz