Inspekce: Toto jsou nejhorší potraviny v Česku! FOTOGALERIE

Zdroj: vitalia.cz

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zveřejnila potraviny, které dopadly v loňském roce nejhůře. A to buď z důvodu špatné jakosti, byly falšované nebo nebezpečné. Nejproblematičtější je překvapivě víno.

"Předmětem našeho zájmu jsou především problémoví výrobci, obchodníci nebo problémové skupiny potravin,“ sdělil Jindřich Pokora ze SZPI. Kontroly jsou tedy většinou cílené.

Která pochybení jsou z pohledu SZPI nejzávažnější? Velkou váhu přikládají zdravotním rizikům a falšování potravin: „Klamání spotřebitele je závažný problém, zejména pak s ohledem na vzrůstající počet falšovaných potravin. Všímáme si také nahrazování dražší suroviny levnější složkou a uvádění nepravdivých údajů na obalech potravin.“

Jak se šidí vína

Na soustředěnou pozornost inspekce doplatila vína. Převzala štafetu od zkušeného týmu „maso-uzeniny“ a v počtu nálezů SZPI stanula na prvním místě. „Zjišťujeme přídavek vody do vína, nadměrné přislazování hroznového moštu vedoucí k nadlimitnímu množství etanolu z přidaného cukru, přídavek barviv, syntetického glycerolu a v některých obzvláště závažných případech i kombinace těchto nepovolených ´přídavků´. Nešvarem je i falšování země původu, kdy jsou vína označená jako tuzemská a přitom pro jejich výrobu byly použity hrozny sklizené mimo ČR,“ vysvětluje Jindřich Pokora.
 

VELKÁ FOTOGALERIE ZÁVADNÝCH POTRAVIN: 

Falešné masné výrobky

Masné výrobky opustily svou loňskou první pozici, kdy byly jasným favoritem. Oproti 206 nálezům z roku 2012 dosáhly letos „pouhých“ 107 pochybení. Podle SZPI jsou i nadále problematickou komoditou. Jindřich Pokora vyjmenovává nejčastější důvody: „Patří sem nízký obsah masa - ve výrobcích je méně masa, než výrobce uvede na obale. Dále pak nedodržení vyhláškou daného minimálního množství čisté svalové bílkoviny u trvanlivých masných výrobků, přidaná voda a sůl ve zmrazeném drůbežím mase.“

Zdroj: Vitalia.cz

Pozor na med a džemy

Další skupiny již mají výrazně nižší počty nálezů, jedná se již o „tradiční“ nešvary. To se týká například medu a džemů, jak již dobře vědí na SZPI: „Do medu se nesmí nic přidávat, kromě jiného medu. Přesto zjišťujeme přídavky sladidel, rýžového sirupu nebo barviv. Dále u zpracovaného ovoce – ovocných pomazánek – je nešvarem nižší podíl ovoce, než výrobce deklaruje na obale a to v některých případech i o desítky procent, nebo nahrazovaní dražších druhů ovoce levnějšími druhy. Problematické jsou ovocné pomazánky z Polska.“

Potravina, lék, nebo jed?

Nebezpečné potraviny nemusí být jen ty, které vykazují známky kažení, mnohdy dokonce okem viditelné plísně, či nesou stopy škůdců – včetně jejich živých zástupců. Zdraví ohrožující jsou i výrobky, které neuvádějí správně informace pro alergiky či celiaky. „Vzhledem k tomu, že počet potravinových alergií vzrůstá, vnímáme jako důležité správné označování přítomnosti alergenů v potravinách – použití sóji či lepku v masných výrobcích nebo arašídů a skořápkových plodů v pekařských výrobcích, např. sušenkách. Závažná jsou zjištění, kdy potravina určená pro alergiky obsahuje alergen,“ potvrzuje Jindřich Pokora.

„Poměrně často jsou zjišťovány případy trvanlivého pečiva, kdy výrobce varuje, že výrobek může obsahovat stopové množství alergenu, např. arašídů. Ve skutečnosti je množství tohoto alergenu o několik řádů vyšší.“
 

U doplňků stravy jsou podle SZPI nebezpečné ty případy, kdy je nepovoleně použito léčivo, příkladem z loňského roku je zjištění látky sildenafil v kávě na podporu erekce.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Nejhorší blafy české kuchyně: Podívejte se na jídla, po nichž se vám zvedne kufr

Britové hodnotí na videu česká jídla: Je to stejně pitomé jako jejich kuchyně