Vaše náměty

606 09 09 09

zpravy@nova.cz

Nemocnice nestíhají

Počkejte si! Na pohotovosti hodiny, dostat se k odborníkovi trvá i měsíce

Přeplněné čekárny
Zdroj: Profimedia
Ilustrační foto.
Michaela Trochová
Michaela Trochová
Publikováno 14. 1. 2020

Vyděšení z čekacích dob na pohotovosti nejsou pouze pacienti, kteří s akutními problémy míří do pražské vinohradské nemocnice. V reakci na článek se na nás do redakce s podobnými zkušenosti obracejí čtenáři z celé České republiky.

Pacienty pohotovosti pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nezaskočí jen přeplněná čekárna, ale i informační cedule, která již předem avizuje, že si zde mohou počkat i dlouhé hodiny. Podle tzv. indexu závažnosti poruchy zdraví mají přednost pacienti s akutním selháním životních funkcí, kteří jsou ošetření přednostně. Dorazíte-li ale "jen" s nestabilními životními funkcemi, nemocnice předpokládá, že si chvíli počkáte, index slibuje příjem do deseti minut.

 

Pacienti s naléhavými stavem si ale počkají již hodinu a půl, je-li vás stav "pouze" akutní, počítejte s čtyřhodinovým čekáním, s méně závažnými potížemi pak ještě déle. Od nového roku je situace v této nemocnici zhoršena tím, že v nedalekých Malešicích uzavřela pohotovost pro dospělé i děti, pacienti se tak s akutními potížemi přesouvají právě na Vinohrady.

 

 

Pražská nemocnice ale není jediná, kdo na podobnou čekací dobu upozorňuje. Čtenářka ze Zlína nám zaslala fotografii, která avizuje, že průměrná doba čekání v Krajské nemocnici Tomáše Bati Zlín se pohybuje od tří do šesti hodin. Podobnou zkušenost popsala také čtenářka Alena, na pohotovosti při Úrazové nemocnice Brno se čeká kolem čtyř až pěti hodin, o něco méně na zubním.

 

 

Lépe není ani v Olomouci, zdejší Fakultní nemocnice má dokonce již dva roky speciální náramkový systém. O své zkušenosti nám napsala čtenářka Martina. "V září jsem byla se synem na urgentu se zlomenou rukou. Při příjmů dostanete pásek na ruku, červený, oranžový nebo zelený. A podle toho čekáte. My dostali zelený a čekali jsme hodinu a půl." Nemocnice avizuje, že se zeleným páskem můžete na první kontakt s lékařem čekat až 120 minut. S oranžovým páskem si počkáte hodinu, červený pásek označuje nejakutnější případy, ty se mají pomoci dočkat do deseti minut.

 

„Setkáváme se se stížnostmi na dlouhé čekací doby. Bylo proto nutné pacientům přehledně vysvětlit, že o jejich pořadí nerozhoduje čas příchodu na oddělení urgentního příjmu, ale povaha a charakter onemocnění,“ vysvětlila vrchní sestra Mgr. Michaela Gehrová, která výrobu tabule iniciovala.

 

 

Čekání ale není jediný problém, který pacientům vadí. "Hrozné bylo, když do čekárny dorazila čtyřletá holčička pokousaná od psa. Čekala tam dvacet minut, celou dobu hrozně plakala. Kolem procházeli doktoři, sestřičky, všichni bez zájmu, úplná ignorace. Čekala bych aspoň nabídnutí vody, utišujícího plyšáčka, knížky, čehokoli na odvedení pozornosti," popisuje otřesnou zkušenost čtenářka Martina.

 

"Hrozně mi v takovém případě v nemocnici chybí nějaká místnost, kde by svůj čas mohly na urgentu trávit právě děti, u pohádky a hraček, hlavně mimo prostředí, kde vozí lidí zakrvácené po bouračkách, rvačkách, staré počurané lidí... Není to pěkný pohled a alespoň děti by toho měly být ušetřeny," přidává Martina stížnost, ale i inspirativní tip pro zřizovatele nemocnic, který by čekání alespoň malinko zpříjemnil.

 

 

Stížnosti, které nám čtenáři popsali, se ale netýkají jen akutních případů řešených na pohotovosti. "Po úrazu ramene a nemizející bolesti jsem se v Praze snažila objednat na ortopedii, abych zjistila rozsah poranění a nechala si doporučit případnou rehabilitaci. Na termínu ortopeda jsem čekala pět měsíců. Celou tu dobu mě rameno bolela, měla jsem omezenou hybnost. To konstatoval po dlouhém čekání i lékař, předepsal mi rehabilitaci, volno měli ale nejdříve za čtyři měsíce. Když jsem si zoufalá snažila v ordinaci vyprosit dřívější pomoc, nabídl mi – samozřejmě za úhradu – injekci proti akutní bolesti, aby se mi lépe čekalo. Přijde mi absurdní, že po úrazu, kdy jde o čas a s rehabilitací je třeba začít co nejdříve, čekáte skoro rok," popsala čtenářka Magda z Prahy.

 

Podobnou zkušenost popisuje pan Miroslav z Plzně, který má negativní zážitek s čekáním na zubařské ošetření. "Čekací doby u některých zubařů v Plzni jsou až tři měsíce, a to nejen na preventivní prohlídky, ale i s akutní bolestí. Když jsem požádal o ošetření bolavého zubu, moje zubařka mi sdělila, že nemají termín, abych si došel na pohotovost. Problém je, že zubaři si naberou takové množství pacientů, na které nemají kapacitu. Asi je pro ně výhodné mít hodně pacientů v registraci, i když potom nestíhají jejich požadavky. Tyto stavy by měly být nějak limitované podle jejich možností, a ne aby to bylo na benevolenci lékařů," domnívá se Miroslav.

 

 

Tristní situaci si uvědomuje i Ministerstvo zdravotnictví, pod vedením současného ministra Adama Vojtěcha připravuje proto novou koncepci, která má za cíl lepší fungování a větší dostupnost urgentní péče v zemi. "Cílem nového modelu urgentní péče je systematicky zajistit péči o akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti 24/7. Ten předpokládá, že urgentní příjem bude zřizován v rámci nemocnic, a to minimálně jeden urgentní příjem prvního typu na kraj a jeden urgentní příjem druhého typu na okres. U každého urgentního příjmu vznikne lékařská pohotovostní služba," uvedla Gabriela Štěpanyová, ředitelka Odboru komunikace s veřejností Ministerstva zdravotnictví.
 

V této souvislosti ministerstvo spolu s pojišťovnami vůbec poprvé vytvořilo mapu, do které zaneslo, jak by měla síť urgentních příjmů v budoucnu vypadat. "Díky tomu přesně víme, jak personálně a technicky jsou dnes jednotlivé urgentní příjmy v ČR vybavené a jakou péči mohou pacientům nabídnout a kde by do budoucna měly urgentní příjmy vzniknout. Pacient tak bude přesně vědět, kde najde akutní pomoc," doplnila Štěpanyová.

 

Nově definovaná síť urgentních příjmů a lékařské pohotovostní služby by měla vzniknout v následujících letech, měla by významně zefektivní organizaci urgentní péče, a tím zkrátit čekací lhůty a zvýšit dostupnost akutní péče pro pacienty.

 

Jedním z klíčů, jak situaci na přeplněných pohotovostech řešit, je také posílení role praktických lékařů, na které Ministerstvo zdravotničtí již pracuje. "Díky větším kompetencím budou umět pacientovi pomoci s většinou jeho problémů a ve vážnějších případech co nejrychleji pacienta dostanou ke specialistovi. Praktici převezmou od specialistů část pacientů, především ty s lehčími problémy, nebo ty, které je potřeba pravidelně kontrolovat a předepisovat jim léky. Specialisté tak budou mít víc času na opravdu vážné případy a zkrátí se čekání na vyšetření," uvedla Štěpanyová.

 

"Kromě toho také snižujeme administrativu lékařů, aby měli více času na pacienty, a přicházíme s řešením nedostatku lékařů v některých specializacích systémovými kroky, jako je navýšení kapacit lékařských fakult nebo finanční podpora mladých lékařů skrze rezidenční místa," doplnila, jak se ministerstvo snaží kritickou situaci řešit a předcházet jejímu dalšímu zhoršování.

TN.cz