Tak nám zabili Gándhího…

Zdroj: TN.cz

30. ledna 1948 byl zavražděn Mohandas Karamchand Gándhí. Vrahům to vyšlo teprve na pošesté.

Gándhí, přezdívaný Otec indické samostatnosti, byl cílem vražedných útoků mnohokrát. Není se co divit – jeho snahy o změnu podoby Indie se nelíbily mnoha skupinám obyvatel. Ve svým pamětech se zmínil o sedmi pokusech, historici však vědí jen o pěti.

První pokus

K prvnímu pokusu o Gándhího vraždu došlo už roku 1934. 25. června odjel s manželkou Kasturbou do města Pune, kde měl pronést veřejný proslov. Jeli v koloně dvou automobilů. Těsně před příjezdem do Puny na kolonu zaútočil neznámý atentátník velmi silnou výbušninou – naštěstí trefil druhý vůz. Těžce zraněno bylo celkem 9 lidí, Gándhí však vyvázl bez jediného škrábnutí. Dodnes se nepodařilo vypátrat identitu tajemného atentátníka.

Dobový projev M. Gándhího:

Druhý pokus

V květnu 1944 byl Gándhí propuštěn z vězení v Pune. Protože v něm strávil tři roky a byl značně oslabený, nakazil se malárií. Lékař mu poradil, aby se léčil na čistím vzduchu a Gándhí se vydal do horského městečka Panchgani. Jednoho dne se o jeho pobytu dozvěděla skupina místních mladíků. Dvacítka mladých Indů, kteří s ním nesouhlasila, protestovala před jeho domem, ale Gándhího výzvu k diskuzi odmítla. Jeden z mladíků. Nathuram Godse, pak podlehl emocím a vrhl se na politika s dýkou v ruce. Naštěstí ho minul a Gándhího přátelé ho rychle spoutali.

Zdroj: oficiální zdroj

Třetí pokus

Už 9. září 1944 se pokusili Gándhího zabít znovu. Tentokrát byli útočníci jasně identifikovaní jako hinduisté. Pokusili se politika zastavit při cestě do Bombaje – shromážděný dav mu chtěl zabránit, aby se do města dostal. Místní policista si během vyjednávání všiml, že jeden z demonstrantů má v ruce dýku a pokouší se přiblížit ke Gándhímu. Muž byl zadržen a Gándhí pokračoval dál. Na tuto scénu si možná vzpomínáte z filmu Gándhí od Richarda Attenborougha.

Čtvrtý pokus

O dva roky později, 29. června 1946, cestoval Gándhí vlakem po Bombaji. Strojvedoucí si všiml, že na kolejích leží hromady kamení – nebýt bleskové reakce mašinfíry, asi by vlak vykolejil. Protože Gándhího speciál byl jediným vlakem, který se toho dne měl po trase pohybovat, šlo i tehdy s nejvyšší pravděpodobností o pokus o atentát. Politik tehdy napsal: “Nikoho jsem nezranil, nikomu jsem neublížil. Nemám žádné nepřátele, takže nerozumím tomu, proč by měl někdo usilovat o můj život. Jen tak snadno však nezemřu – budu žít do 125 let!“ prohlásil Gándhí o den později v Pune.

Zdroj: oficiální zdroj

Pátý pokus

Mýlil se. Už o půl roku později při atentátu zemřel. Z pokusu 30. ledna 1948 se mu však ještě podařilo vyváznout. Skupina sedmi hinduistů se tehdy rozhodla Gándhího definitivně sprovodit ze světa pistolemi a pumou. Pěti z nich se podařilo proniknout do Dillí, kde měl tehdy politik přednášet. Na místo činu dorazili taxíky, jako běžní turisté. Blíž se však nebyli sto dostat. Jeden z atentátníků se pokoušel proniknout do zákulisí, kde se přednáška organizovala. Předstíral, že si chce Gándhího vyfotit, ale ochranka ho rychle odhalila – neměl totiž u sebe fotoaparát.

Atentát na M. Gándhího v podání indického filmu:

"Jestli zemřu rukou jiného člověka, musím umřít s úsměvem na rtech. Nesmí ve mně být žádný hněv."
Gándhí, dva dny před smrtí

Smrt

Po neúspěchu z Dillí se dva z atentátníků vrátili domů do Pune. Tam si pořídili pistoli Beretta a jedenáct nábojů. 30. ledna 1948 se atentátník Nathuram Gode dostal v tlačenici na náměstí ke Gándhímu a z bezprostřední blízkosti ho třikrát střelil do hrudníku. Gándhí stačil zašeptat jen slova "Hai ram (ach, Bože) ... Hai ram ... Hai Ram" a padl k zemi.

Sloužil i po smrti

Smrt však byla pro Gándhího jen dalším krokem k vybranému cíli – sjednocení Indie se všemi náboženskými i kulturními menšinami. Jeho úmrtí se stalo symbolem a jeho osud dokázal Indům, že stojí za to, bojovat za svůj sen.