Proč jsou pro mě Němci na mistrovství světa favoritem číslo 1

Zdroj: isifa.com

Proč jsou pro mě Němci na mistrovství světa favoritem číslo 1

Fotbal je hra pro 22 lidí a vždycky vyhraje Německo, říkal svého času Gary Lineker. A pro mě osobně jsou Němci zároveň největším favoritem letního mistrovství světa v Brazílii.

Od časů anglické legendy se toho moc nezměnilo. Tým Joachima Löwa zvítězil v úterý ve Wembley nad domácím výběrem 1:0 a potvrdil, že je v současnosti absolutní světovou extratřídou.

Pro evropský tým bude těžké vyhrát šampionát v Jižní Americe, kde vládnou úplně jiné klimatické podmínky. Navíc fanatičtí fanoušci budou stát na straně pořádajících Brazilců. Manažer Anglie Roy Hodgson se však domnívá, že pokud někdo může prolomit nepsané pravidlo, že Evropané za mořem zlato nezískávají, pak je to právě Německo. Naprosto s ním souhlasím.
 

V přátelském zápase v Londýně podali Němci po všech stránkách mimořádně vyspělý výkon. Byť o nic nešlo a v hlavách hráčů mohlo bít na poplach varování, aby se nezranili před víkendovými ligovými zápasy, šli do každého souboje naplno a počínali si tak, jako by byl v sázce postup či body.
 

Začátek jim sice moc nevyšel, ale postupem času anglický tlak eliminovali a odhalili slabiny svého protivníka, které nemilosrdně trestali. Kromě gólu si vypracovali několik dalších šancí a nebýt bravurních zákroků anglického gólmana Joa Harta, který chytil minimálně tři jisté góly, mohli vyhrát rozdílem třídy.
 

Fakt, že se prosadí německá rychlost a tvořivost, mě však příliš nepřekvapil. Už v kvalifikaci MS byl Löwův mančaft s 36 góly nejlépe střílejícím evropským celkem. Zaujala mě jiná věc – třiatřicetiletý debutant Roman Weidenfeller nemusel za celý zápas ani jednou zasahovat! Angličané se sice osmkrát pokusili o střelbu, ale všechny jejich rány mířily vedle, případně skončily na tyči.
 

S tak precizní a propracovanou obrannou mohou Němci uspět i proti největším konkurentům v boji o světové zlato – tedy obhájcům ze Španělska, domácím Brazilcům či Argentině s hvězdným Messim. Na rozdíl od těchto mužstev je jejich hra pestřejší a flexibilnější, protože si za každé fotbalové školy vzali to nejlepší – od Španělů tiki-taka, od Holanďanů hru po křídlech, od Jihoameričanů důraz na individualitu, od Italů taktickou kázeň, od Angličanů bojovnost a houževnatost. Ovládají postupný útok, brejky i standardky. V Anglii rozhodli gólem po rohovém kopu.
 

Obdivovat se můžeme i šířce a kvalitě jejich kádru. Ve Wembley nastoupili bez dlouhodobě zraněného Samiho Khediry a na hřišti se neobjevily ani další opory: Manuel Neuer, Mesut Özil, Philipp Lahm, Bastian Schweinsteiger či jeden z nejlepších střelců všech dob Miroslav Klose. S trochou nadsázky se dá říci, že duel odehrála druhá garnitura. Vůbec to však nebylo znát. Je vidět, že všichni členové kádru mají herní styl perfektně zažitý a navíc se uvědomují, že když dostanou příležitost, musejí se ukázat. Jinak v nabité konkurenci nemají šanci. Dovedou se i přizpůsobit – například ofenzivní záložník Mario Götze dohrával zápas na hrotu, protože jiný útočník už nebyl k dispozici. Nedělalo mu to ovšem sebemenší problémy.
 

Německo také může těžit z dlouholetých zkušeností z těžkých zápasů. Kostra mužstva se dala dohromady už na mistrovství světa 2006 v domácím prostředí, kde fotbal v zemi našich západních sousedů prožil obrovskou renesanci. Několik hráčů má na kontě přes 100 reprezentačních startů. Pokud se poučí z nezdarů v bojích o medaile na předchozích turnajích, může čekání na světové zlato po 24 letech konečně skončit.
 

Právě ona touha získat první titul od roku 1990 požene Němce dopředu. Na klubové scéně už jsou v tuto chvíli jasnou jedničkou. Obsazení loňského finále Ligy mistrů mluví za vše. Teď je potřeba přenést dominanci i na reprezentační úroveň. Jsem skálopevně přesvědčen, že se to svěřencům Joachima Löwa podaří, a že 13. července příštího roku budou třímat v rukou nejcennější trofej této planety.