Mladí fotbaloví reprezentanti v klíčové fázi kvalifikace o evropský šampionát selhali. Muselo to tak skončit?
Obrovské zklamání. Přesně to prožívali čeští hráči do 21 let, kteří v úterý večer nezvládli extrémně důležitý zápas proti Ukrajině.
K postupu alespoň do baráže o mistrovství Evropy 2009 jim v Uherském Hradišti stačilo “urvat“ jakékoli vítězství, jenže veškerá snaha byla marná. Lvíčata prohrála 0:1 a šampionát ve Švédsku se příští rok obejde bez nich.
"Umřeli jsme vestoje"
"Chtěli jsme hodně, ale nemáme nic. V takových zápasech o všechno se to občas stává. Taková porážka bolí, protože hráčům nemůžu vyčíst, že by se nesnažili. Ale dnes jsme umřeli vestoje," smutně poznamenal trenér Jiří Kotrba.
Ještě horší než samotná porážka je ovšem to, že si vedení českého fotbalu o tento neúspěch přímo koledovalo…
Když loni v létě převzal jednadvacítku uznávaný trenér Vítězslav Lavička, zdálo se, že vše jde tím správným směrem. Po pomalejším rozjezdu se talentovaní hráči chytli a sebevědomě šli za vytouženým postupem, který jim nakonec z rukou ostudně vypadl.
"Je to obrovské zklamání a bude mi asi dlouho trvat, než to vstřebám. Celý rok se o něco snažíte a najednou je to pryč," podotkl explzeňský útočník Martin Fillo.
Vyřazení přinesly dvě porážky v řadě
A přitom mladým fotbalistům hrálo všechno do karet.
Už jen pohled na kvalifikační skupinu naháněl lehký optimismus. Češi se ocitli ve společnosti chabého Lichtenštejnska, nesourodých Arménců, konsolidované Ukrajiny a horkokrevného Turecka. Nevyzpytatelní soupeři, ale rozhodně hratelní.
Roli favorita Češi ostatně dlouho potvrzovali – před posledními dvěma koly byli první, a účast na šampionátu tak měli na dosah.
"Před tímhle srazem jsme ve skupině ani jednou neprohráli. Teď se nám to stalo dvakrát za sebou a rázem je po všem,“ připomněl Fillo sobotní nezdar v Turecku (0:2), který hráče před utkáním s Ukrajinou dostal do nelehké pozice.
Profesionální přístup. Co to je?
Bylo by ale naivní svalit neúspěch jen na smolný závěr kvalifikace. Lvíčata si dýku do zad vrazila sama, a to dlouho před tím…
Představte si slušně vyzbrojenou armádu, jak celý rok obléhá znesvářené město, a když je už konečně těsně před branami, generál se se svými bojovníky rozloučí a nechá je v bitvě napospas.
Přesně to se lvíčatům stalo během letošního léta, kdy je kvůli Spartě opustil lodivod Vítězslav Lavička, a poslední dva duely kvalifikace tak odkoučoval sportovní ředitel Českých Budějovic Jiří Kotrba. Trenér, o kterém si mnozí fanoušci i odborníci myslí, že je za zenitem, v reprezentační funkci vyhořel.
A ono se ani není čemu divit. I když to totiž Kotrba veřejně nepřizná, situaci podcenil. “Beru to jako další práci,“ řekl nediplomaticky krátce po svém jmenování a dodal, že své funkce v jihočeském klubu se vzdát nehodlá. “Pokud jsem si dřív myslel, že ji skloubím i s prací u jednadvacítky, tak jsem se mýlil," sypal si popel na hlavu po úterním vyřazení.
Vyvodí z jeho “zmýlení“ nějaké důsledky i pánové Mokrý a spol.?
Krize lvíčat je dlouhodobá. Odnesou to všichni
Na tom, že česká mládežnická chlouba na šampionát nepostoupila, doplatí celý český fotbal.
Zaprvé se propásla možnost využít generaci stříbrné dvacítky z Argentiny, ve které zazářili hráči jako Fenin, Šimůnek či Kalouda. Zadruhé se hráči nezviditelní na velkém turnaji a jejich cena tak nevzroste, nemluvě o zájmu o jejich osoby. No a zatřetí se bohužel potvrdilo to, že naše reprezentační jednadvacítka se zmítá v dlouhodobé krizi, které si všímají i v zahraničí.
Stříbro z roku 2000 i zlato z léta 2002 jsou definitivně zapomenuty, z posledních čtyř let se Češi probojovali na evropský šampionát jen jednou. A to vloni do Nizozemska, kde skončili až poslední ve skupině.
I to je důkaz, že problém toho všeho je někde jinde než jen ve zpackaném zápase s Ukrajinou…
