Podceňovaný gólman Anderlechtu Brusel byl jednoznačně nejlepším českým hráčem v zápase se Slovinskem.
Své kolegy zachránil. Nebýt Daniela Zítky a jeho pohotových zákroků, Radovo mužstvo by se nyní jen těžko radovalo z prvního kvalifikačního vítězství…
Jen záskok za Petra Čecha
Zítka byl dlouhou dobu ve stínu mnohem slavnějšího Petra Čecha, ovšem proti nevyzpytatelnému Slovinsku ukázal, že v případě potřeby může za gólmana Chelsea kdykoliv zaskočit. V první půli chytil dvě stoprocentní gólové šance soupeře a jen jeho zásluhou se šlo do kabin za stavu 0:0.
Po zápase však skromný Zítka zůstal tradičně nad věcí, jako by ani neměl zásluhu na důležitém vítězství. "Já a spasitel? To si vůbec nemyslím. Já jsem tady jenom záskok za Petra Čecha a až se on uzdraví, tak bude tím spasitelem pro český fotbal zase on," poznamenal a oči sklopil směrem k zemi. "Dan nás dvakrát zachránil," kontroval obránce Marek Jankulovski.
"Měl jsem i kus štěstí..."
Ve 33 letech se Zítka dočkal teprve druhého reprezentačního startu v kvalifikačním utkání a konečně naplno zazářil. Jeho nejlepší okamžiky přišly už v prvním poločase, kdy zmařil samostatný únik Dediče a velkou Šišičovu možnost.
"Při té první šanci jsem se snažil být co nejrychleji u protihráče a nějak mi ta střela zůstala mezi nohama. A při té druhé ani nevím, kam mě trefil, to jsem měl i kus štěstí," popisoval Zítka.
Rodák z Havířova si po utkání asi ani neuvědomoval, že národní tým zachránil zřejmě v klíčových okamžicích celé kvalifikace. Kdyby totiž Češi se Slovinci nezabrali, jejich ztráta na čelo tabulky by už vypadala opravdu hrozivě. A že tomu moc nechybělo…
"Ale ve druhém poločase jsme se hodně zlepšili. I když po porážce v Polsku ta nálada v týmu nebyla optimální. Navíc se zranil Petr (Čech) a pro kluky to bylo něco nového," uvažoval Zítka. "Já jsem se jen snažil udělat svoji práci - nedostat gól. A to se povedlo," podotkl.
