Šéfka organizačního výboru Mistrovství světa v klasickém lyžování Kateřina Neumannová doufá, že se šampionát v Liberci bude líbit všem.
"Budu spokojená, pokud diváci, kteří přijedou, řeknou, že to bylo pěkné, a pokud i závodníci odjedou z mistrovství spokojeni. To pro mě bude ta největší odměna," řekla olympijská vítězka, která dnes večer od 20 hodin bude na našem webu hostem ON-LINE rozhovoru.
Vstupenky jsou drahé a závodníci jich pro své příbuzné dostali málo…
Ze strany některých českých sportovců se objevily hlasy, že na velkolepou akci nedostanou vstupenky pro své příbuzné. Stejně tak si stěžují i diváci, kterým přijde zase vysoká cena.
K tomuto tématu Neumannová řekla: "Lístky jsou zhruba stejně drahé jako v roce 2005 v Německu a začínají kolem 200 korun. Já mohu garantovat, že i ti, kteří si koupí tyto obyčejné lístky, budou mít dobrý přehled o dění v závodě. Osobně bych nejradši dala všechny vstupenky zadarmo, aby se mohl jít podívat úplně každý, ale pro nás je zisk z prodeje vstupenek součástí rozpočtu."
Celou situaci kolem volných vstupenek pro sportovce a jejich týmy ještě rozvedla. "Šampionát pořádá občanské sdružení a já jsem pouze jeho předsedkyní. Výkonný výbor (zástupce Ministerstva školství, zástupce svazu lyžařů a zástupce města) rozhodl, že sportovci neboli jejich týmy dostanou na každý den sto volných vstupenek. Pokud se výbor rozhodne uvolnit více, já s tím nebudu mít problém, ale musí to rozhodnout větší skupina lidí," vysvětlila.
Dále poukázala na to, že v tomto směru bude možná problém na straně týmů. "Myslím si, že těch volných vstupenek bylo do oběhu dáno dost, ale jestli jich větší část zůstala u sponzorů, to je věc jiná."
Drsné prostředí světa byznysu
Bývalá světová lyžařka prozradila, že organizace takto velké akce jí dala zabrat a že si musela zvyknout na ostré lokty světa byznysu. "Byly chvilky, kdy bych nejradši někam zalezla, aby mě nikdo nenašel. Ale sport ve mně vypěstoval zodpovědnost a takový ten pocit, že člověk nerad prohrává, i když se nevede. Stejně jako ve sportu, když se nevedlo, muselo se jít do dalšího závodu. Byly těžké chvíle, ale nechtěla jsem prohrát.“
Při srovnání role závodníka a organizátora uznala, že ve výboru jste členem týmu, zatímco na trati je člověk sám. "Každá z těch rolí má svá specifika. Když jste prezidentkou organizačního výboru, jste členem velkého týmu a když se něco nepovede mně, třeba pomůže někdo jiný. Když jsem byla na trati, nikdo mi nepomáhal a musela jsem si to vybojovat sama.“
Ne vždy vyhraje ten nejlepší…
"Tato práce se liší od závodění, protože ne vždy tady vyhraje ten nejlepší. Je to byznys, jsou v tom peníze a člověk tady nemůže být s každým kamarád. Občas mě i někdo nemá rád, ale na to jsem si musela zvyknout. Na druhou stranu mě ta práce baví, zůstala jsem u sportu a to je pro mě důležité," uzavřela.