13. den EURA: Čechům chyběl génius typu Poborského
Aktualizováno
11:30, 22. 6. 2012
Komentátoři stanice NOVA Sport Michal Hrdlička, Václav Pilný a Tomáš Radotínský budou našim čtenářům psát názory na každý den EURA. Vyřazení českého týmu Portugalci v úvodním čtvrtfinále komentuje Tomáš Radotínský.
Reklama
Reklama
V průběhu letošního fotbalového mistrovství Evropy se v Česku několikrát objevila analogie se šampionátem v roce 1996. Proto byla nálada před čtvrtečním čtvrtfinále s Portugalskem vcelku pozitivní. Národ hledal nového Karla Poborského, který soupeře znovu zaskočí geniálním lobem.
Bohužel, neměli jsme Karla Poborského. A neměli jsme ani Pavla Nedvěda, Patrika Bergera, Vladimíra Šmicera či Pavla Kuku. Letošní tým zkrátka tak kvalitní nebyl.
Dokonce přišel i o zraněného kapitána Tomáše Rosického. Bylo tedy jasné, že se proti Portugalcům soustředí především na destrukci.
I k ní ale potřebujete přidat určitou nadstavbu. Pokud čistě a bezchybně bráníte a máte vepředu útočníka typu Didiera Drogby, můžete vyhrát třeba i Ligu mistrů, jak letos ukázala Chelsea. Jenže české mužstvo žádným takovým bijcem na hrotu nedisponovalo. Nemělo tedy tak nebezpečné protiútoky ani standardní situace.
I tak mohlo uspět. Po úvodním výprasku s Ruskem se hodně zlepšilo v obranné fázi, takže sázka na úpornou defenzivu skýtala jistou naději. Uhrát to vzadu na nulu a dovést utkání k těsné výhře, případně k penaltovému rozstřelu. Štěstí nám dlouho přálo.
Největší hvězda soupeře Cristiano Ronaldo trefoval jen tyče. Nakonec ale skóroval ve chvíli, kdy už se na jeho trefu téměř nedalo zareagovat. Vyčerpaní Češi v sobě nenašli dostatek fyzických ani morálních sil na vyrovnání. Vypadli sice po statečném boji, ale hlavně druhá půle ukázala, že na Portugalsko tentokrát jednoduše neměli.
Zmohli se na pár samostatných průniků, které nedotáhli do konce. Po změně stran se prakticky nedostali do zakončení a nula na kontě střel na bránu je zlověstnou vizitkou výkonu našeho celku v ofenzivě.
Prohrát s týmem, který má ve svém středu nejdražšího fotbalistu planety, však není žádná ostuda. Ronaldo je spolu s Lionelem Messim jediným hráčem absolutní světové extratřídy a daleko před ostatními. Už jen to, že si Češi proti němu směli zahrát, je úspěch.
Svěřenci Michala Bílka rozhodně na turnaji předčili očekávání většiny fotbalové veřejnosti. K tomu, aby dokázali víc, jim chyběl větší počet nadstandardních hráčů. V dobrém světle se tu ukázali minimálně tři reprezentanti: Václav Pilař, Petr Jiráček a Theo Gebre Selassie.
Také další se postupně zlepšovali a dokázali, že to s naším fotbalem není tak špatné. Na užší evropskou špičku nemáme, ale k té širší stále patříme. A pokud se podaří do týmu začlenit další hráče z jednadvacítky, jako se to povedlo v případě Vladimíra Daridy, můžeme do budoucnosti hledět s mírným optimismem.