Věru, mnoho lidí o jeho osudu neví. Přesto má na svědomí jeden zajímavý český primát. Krom toho pomohl dvěma vynikajícím hokejistům k emigraci a ještě jim zařídil místo v zámoří. Řeč je o skromném Čechovi Jaroslavu Krupičkovi, který měl co dočinění i s národním týmem.
V sedmdesátých letech minulého století vyrostl v Americe jeden ambiciózní projekt jménem World Hockey Assocition (WHA). Soutěž, která měla být konkurencí ke slavné NHL.
Vydržela však jen sedm let, ale i tak zlákala nejedno velké jméno. Hrál v ní třeba Gordie Howe, Bobby Hull a v ranném věku i Wayne Gretzky. Vůbec prvním Čechem, který se v soutěži představil, byl právě Krupička.
Pravý křídelník se narodil v Havlíčkově Brodě, odkud se ale v průběhu školních let přestěhoval s rodinou do Brna, kde se zařadil do sestavy k Richardu Fardovi. Vojnu nakonec prožil v Litoměřicích.
V nejvyšší české lize hrál za Brno a posléze i za Litvínov, kde trávil zlomový ročník 1968-69. Napjatá situace po sovětské okupaci nebyla nic pro něj, a tak se společně s manželkou rozhodl emigrovat do Švýcarska.
Dle tehdejších regulí ale hokejista po emigraci nesměl osmnáct měsíců hrát, ve formě se tak udržoval tréninkem a v Curychu, kde se usídlil, hrál alespoň přátelské duely.
Po jednom ročníku v Klotenu za ním přišla nabídka z nově se formující soutěže. Odletěl tedy do Ameriky. Ve velké konkurenci si vybojoval místo v kádru Los Angeles Sharks a v premiérovém ročníku 1972-73 se tak stal prvním Čechem ve WHA.
Z LA byl záhy vyměněn do New York Raiders, kde prožil většinu své zámořské kariéry. Zářil i v nižší lize v celku Greensboro Generals.
Po roce v USA se ale vrátil do země helvétského kříže. S Bernem vyhrál třikrát ligový titul a na sklonku kariéry zamířil do Sierre, kde se potkal i s legendárním Jacquesem Lemairem, legendou Montrealu, který devětkrát vyhrál Stanley Cup.
V létě roku 1974 se u něj stavil kamarád Richard Farda. Nic zvláštního, dělal to tak vždycky, když jel na dovolenou. Tentokrát se ale neměl vrátit domů. Farda společně ještě s Václavem Nedomanským zůstali ve Švýcarsku.
Krupička jim poskytl azyl a tolik potřebnou ochranu. Kromě toho obnovil své kontakty se zámořím a přes viceprezidenta ligy zařídil oběma šampionům z domácího mistrovství světa 1972 angažmá ve WHA, kde mohli ihned hrát. Výše zmíněný zákaz se na Ameriku a Kanadu nevztahoval.
Pro Nedomanského s Fardou přiletělo letadlo Toronto Toros, kde oba strávili dva roky. Farda se poté vrátil do Evropy a usadil se ve Švýcarsku, Nedomanský zůstal za mořem a odehrál šest sezón ve slavné NHL.
Krupička, který díky své odvaze a kamarádskému srdci pomohl dvěma přátelům ke svobodě, ukončil kariéru v Illnau, kde poté i trénoval a zahrál si znovu s Fardou.
S jeho životem je úzce spojen i český národní produkt. Již během působení v Bernu začal spolupracovat s budějovickým pivovarem, s nímž spolupracuje dodnes. Navíc, během působení v Sierre, které leží ve francouzském kantonu Valais, kde je v oblibě především víno, si u fanoušků vypěstoval takovou oblibu, že ti kvůli němu začali pít zlatavý mok, který nazývali familiérně „Krupi-Bier”.
Související obsah
S hokejem ale zůstal dnes čtyřiasedmdesátiletý Čech spjatý i po konci kariéry. Během šampionátů ve Švýcarsku působil ve funkci průvodce národního týmu. V roce 1998 jej oslovil Ivan Hlinka a reprezentaci pomáhal i v roce 2009.