Inzerát
Spoluhráči mají koronavirus. V týmu žádná panika nebyla, říká Francouz
V letošním ročníku opravdu zářil, vyšvihl se mezi špičku brankářů v NHL a etabloval se mezi tyčemi Avalanche. Nyní je Pavel Francouz v Česku a vyčkává, co bude dál. Ve speciální videookonferenci, kterou pro média uspořádala společnost Sport Invest, popsal svou cestu z Ameriky a rozhovořil se i o aktuálně přerušené sezóně.
Inzerát
Letos se mu opravdu dařilo, dostal šanci stát se v brankovišti Colorada mužem číslo jedna a tuto příležitost uchopil za pačesy. Solidně rozjetou sezónu ale přeťala pandemie.
V kádru Avalanche byli hned tři hráči s onemocněním Covid-19. „V týmu nebyla žádná velká panika, když nám oznámili, že kluci mají pozitivní test. Nám hráčům řekli, ať zůstaneme v izolaci a sledujeme se, zda nemáme příznaky. Hned jsem volal na hygienickou stanici, zda by nás nemohli otestovat. Otestovali mě, manželku i dceru a negativní,” vypráví plzeňský rodák.
„Těžko dělat nějaké predikce, ale myslím si, že vedení bude dělat všechno pro to, aby se sezóna dohrála a zmírnily se finanční ztráty,” odpovídá na očekávaný dotaz ohledně toho, zda se letošní ročník NHL dohraje.
Pavel Francouz je zpátky v ČR a trénuje ve vrituální realitě:
Pavle, jaká byla vaše cesta domů a byl jste od začátku rozhodnutý, že se vrátíte?
Situace byla složitá. Nejprve jsme si nakoupili zásoby s tím, že to přečkáme v Americe. Poté se však situace zhoršila a hrozilo, že bychom se nedostali domů. Dostali jsme strach, že za mořem zůstaneme celé léto, tak jsme se sbalili a vyrazili. Jsem ale rád, že jsme v České republice a můžeme trávit čas s rodinou.
Můžete popsat cestu z USA do České republiky?
Byla to blesková akce. Koupili jsme letenky a ještě ten den jsme museli sbalit a odstěhovat celý barák. Cesta byla náročná. Z Denveru jsme letěli do Chicaga, kde jsme čekali asi šest hodin na let do Dublinu a odtamtud po další pauze do Prahy.
NBA jde cestou personifikace, kdežto NHL jména hráčů nezveřejňuje. Myslíte si, že je tato anonymní varianta lepší?
Přiznám se, že jsem nad tím moc nepřemýšlel. Podle mě chce NHL hráče chránit před mediálním humbukem, aby se ho třeba někdo neptal: „Jaký to bylo, když jsi měl před rokem koronavirus?” a podobně.
Související obsah
Potkáváte v Coloradu Milana Hejduka a je vidět, že je v Denveru legendou?
Člověka to bouchne do očí už při vchodu do kabiny, kde je jeho fotka s pohárem nad hlavou. V šatně má pořád své místo s číslem. Z chování spoluhráčů a kustodů je vidět, že má respekt, což jsem cítil i já, když jsme spolu mluvili. U něj doma na návštěvě a prohlídce stadionu jsem nebyl.
Zdroj:
Profimedia
Jaká byla vaše reakce, když tým měsíc po vašem příchodu přivedl Philippa Grubauera a jak spolu vycházíte?
S Grubym vycházíme dobře. Je vidět, že je to také kluk z Evropy a že máme podobnou mentalitu. Tehdy jsem věděl, že klub chce přivést ještě jednoho brankáře, takže to pro mě žádný šok nebyl.
Člověk si kluby v NHL nevybírá. Jak si u vás vedlo Colorado, když jste byl menší?
I kvůli Milanu Hejdukovi a legendárnímu brankáři Patricku Royovi to byl jeden z mých oblíbenějších týmů, ale v dětství jsem si nedokázal ani představit, že si za něj někdy zahraji.
Související obsah
Mohl byste přiblížit váš aktuální trénink?
Kromě kondičních cvičení trénuji i ve virtuální realitě. Není to nic spojeného přímo s hokejem, ale je to trénink mozku na rozhodování a rychlé vyhodnocování situací. De facto to simuluje napětí, které máte v bráně při zápase.
Jak jste zvládl tlak na svou osobu poté, co jste se stal jedničkou?
Neměl jsem důvod o sobě pochybovat, stejně tak jsem cítil podporu a důvěru od spoluhráčů. V té době jsem si dokázal, že mohu být konkurenceschopný a pomoci týmu. Nezačali jsme nejlépe, ale poté se to otočilo. Udělali jsme šňůru výher a všichni na nás koukali jinak. Takový je sport. Důležité je ale nezbláznit se a držet si dál pokoru.
Související obsah
Sledoval jste i hokejovou extraligu a velký boj Litvínova o záchranu?
Extraligu na dálku sleduji. Hlavně Plzeň a Litvínov, což jsou moje srdcovky. Myslím si, že v Litvínově lidé o pár let duševně zestárli, ale bylo důležité, že se zachránili.
Troufl byste si někdy na brankářskou bitku, nebo jste spíš gólman, který raději ujede do rohu a nechá ostatní, ať se poperou?
To je zajímavá otázka. Já jsem se vloni částečně do bitky zapojil, ale bylo to spíše úsměvné. Prvotně bych to nevyhledával, ale kdybych viděl, že se na druhé straně zapojuje brankář do šarvátky a já měl jet vyrovnat stavy, tak bych tam asi šel.
Jste v kontaktu s týmem a máte nějaké informace o vývoji v zámoří?
Jednou za čas máme konferenční hovor, kde jsme celý tým a kde na nás mluví i zástupci hráčské asociace. Ale těžko dělat nějaké závěry, protože se vše rychle mění.
Pavel Francouz v letošním ročníku odchytal 34 zápasů, jednou udržel čisté konto a z českých gólmanů za mořem měl nejlepší statistiky. Devětadvacetiletý rodák z Plzně se v úspěšnosti zákroků řadí na páté místo mezi stabilně chytajícími maskovanými muži v celé soutěži!
Související obsah
TN.cz
